Dětství a dril

Určitého drilu je třeba. Potřebujeme se naučit základy, potřebujeme si pamatovat minimum informací. Dosáhnout takového stavu, že dítě přímo poslouchá důležitou informaci, že opakováním získává ony důležité základy, že do jisté míry je na dítě vyvíjen tlak, aby bylo pozorné a vnímavé, je produktivní.

Pomocí drilu se dítě může naučit, co se smí a nesmí. Pomocí drilu se naučí co je bezpečné a co není bezpečné a co je vhodné a co není vhodné. Pomocí drilu se dítě učí společenské normy a rituály, které jsou pro něj důležité, protože v té společnosti bude žít a dítě potřebuje se společností základní pojítka.

Pomocí drilu se dítě učí určité druhy chování, které se od něj očekávají. Společnost takto prostřednictvím drilu potvrzuje sebe sama. Společnost takto usiluje o sebezachování.

Společnost drilem usiluje o sebezachování.

Drilem se v dětství velice aktivně buduje mysl. Mysl vzniká, protože potřebuje udržovat předchozí zkušenosti. Mysl také vzniká, protože dítě potřebuje zachytit to co je mu vykládáno. Dítě potřebuje zachytit vše co pochází z výchovy.

Pokud jsou to zkušenosti, které člověk nabude vlastním experimentem, tak mysl vznikne přirozeně a mysl tyto zkušenosti uvolněně uchovává.

Pokud dítě zjistí, že mu jablko chutná více než hruška, tak si přirozeně vybírá jablko. Pokud dítě zjistí, že hrana nože je ostrá a způsobí mu bolest, tak si příště dá pozor. Podobně si pláčem vynutí pozornost, podobně se lísá k rodiči, když chce zmrzlinu.

Je to předchozí zkušenost, která měla úspěch, tudíž dítě své chování opakuje. Dítě umí pružně reagovat, když se změní situace. Jestliže nedostane pozornost, když pláče, jestliže nedostane zmrzlinu, když se lísá, jestliže je jablko zkažené, tak dítě mění chování. Vlastní smysly ho přesvědčily, dítě má vlastní zkušenost, a proto mění své chování. Mysl je volně nastrukturována a pružně mění sebe sama, a pružně mění postoj člověka k životu.

Dril ovšem vytváří mysl bez vlastní zkušenosti člověka. Mysl operuje s osobně nepřijatými fakty. Mysl operuje s fakty, které člověk sám nezažil. Struktura mysli se strnulá, není zde osobní zkušenost. Strnulá mysl znamená strnulý postoj k životu.

Strnulá mysl znamená strnulý postoj k životu.

Dítě se nemůže samo přesvědčit co je skutečnost, a tak je nuceno přijmout předkládanou skutečnost jako fakt. Dítě, které je vychováváno přehnaně drilem, má strnulý postoj k životu a neumí ani jako dospělý člověk svůj život žít a svůj život tvořit.

Dítě neví, jak se stalo, že fakta jsou taková jaká jsou. Strnulost je dána tím, že člověk se drží společenských norem a neví, proč vlastně vznikly. Běžně se stává, že společenská norma už je mrtvá a že už se nevyjadřuje k současnosti, ale k minulosti. V hitlerovském Německu nebo stalinovském Rusku vštěpovali dětem, že tito státníci jsou téměř božského původu a některé tyto děti dosud žijící doteď nepřijaly fakt, že se vlastně jednalo o zločince. Zmíněné režimy jsou známy drilovou výchovou.

Dril je nástrojem staré zkušenosti. Rodiče často vychovávají své děti tak, jak vychovávaly je, a nebo naopak, v závislém nuceném protikladu. Otec je strojař a neumí si představit jinou kariéru pro syna než je strojírenství. Je to otcova zkušenost, za jeho života strojírenství prosperovalo, ale nyní může být strojírenství v úpadku. Dítě je vychováváno bez ohledu na tento fakt, nemluvě o schopnostech a přirozeném talentu dítěte. V současné době na malých městech se hledá obtížně uplatnění. Děti potřebují podporu k tomu, aby v dospělosti uměly cestovat a stěhovat se za prací. V dnešním globalizovaném světě děti potřebují určitou dávku světoobčanství. Přitom jsou vychovávány k pravému opaku, k maloměšťanskému patriotismu.

Přehnaný dril vede ke strnulosti v životě. Přehnaný dril vede ke strojovému životu a ne k životu člověka. Člověk se liší od stroje tím, že může tvořit.

Dítě se nemůže přesvědčit samo co je skutečnost, přebírá skutečnost od svých rodičů, učitelů, společnosti, a nemůže si s tou skutečností hrát, protože neví jak. A proto hlavním problémem vývoje člověka a hlavním problémem výchovy dětí je jak naložit s převzatou zkušeností.

Hlavní problém: co udělat s převzatou zkušeností.