Rafinovaný způsob potlačení je hra na ego. „Ty máš velké ego“ volá většinou ten, který nás chce potlačit a manipulovat. O egu s oblibou hovoří ten, který na náš úkor chce prosadit sám sebe. Ego souvisí s individualitou. Se schopností být sám sebou. Malé dítě si uvědomuje samo sebe – tedy své ego, když začíná říkat „ne“, anebo když začíná samo sebe nazývat křestním jménem a začíná říkat já. Ego, tedy vědomí si své individuality, vědomí si svých potřeb, schopnost mít pozornost na sebe a své dílo je základní stavební kámen lidského života.
Potlačení a ego
Rafinovaný způsob potlačení je hra na ego. „Ty máš velké ego“ volá většinou ten, který nás chce potlačit a manipulovat. O egu s oblibou hovoří ten, který na náš úkor chce prosadit sám sebe. Ego souvisí s individualitou. Se schopností být sám sebou. Malé dítě si uvědomuje samo sebe – tedy své ego, když začíná říkat „ne“, anebo když začíná samo sebe nazývat křestním jménem a začíná říkat já. Ego, tedy vědomí si své individuality, vědomí si svých potřeb, schopnost mít pozornost na sebe a své dílo je základní stavební kámen lidského života.
Ego je stavební kámen života
Všichni významní vědci, umělci, objevitelé realizovali svá ega. Potlačování ega znamená vytváření disharmonie, vytváření nemoci. Ego má být zapojeno do hry života. Můžeme slovo ego nahradit slovy osobní motiv, osobní motivace, osobní angažovanost. Každé velké i malé dílo má svůj osobní motiv svého stvořitele.
Každé dílo má osobní motiv stvořitele
Každé dílo je dáno touhou stvořitele realizovat své ego. Jinak by to nebylo lidské dílo. Když naše práce postrádá osobní motiv, tak je plochá a prázdná. Je vykonávána bez duše. Osobním motivem může být klidně sloužit bohu, osobním motivem může být stát se kanálem vesmírné energie, osobním motivem může být stát se odevzdaným služebníkem, stále je to osobní motiv, stále je přítomen člověk a úkolem vědomého člověka je si tento osobní motiv přiznat a pojmenovat.
Vědomý člověk přiznává a pojmenovává svůj motiv
Ego je potřeba přijmout a použít. Ego je potřeba realizovat, vyjádřit. Ať v každém díle, v každé práci, v každém činu se zobrazí osobní motiv člověka. Takový čin bude lidsky naplněn. Potlačený člověk schovává nebo nezná svůj motiv.
Potlačený člověk schovává nebo nezná svůj motiv
Nechť se autor nebojí své dílo podepsat a vzít za něj zodpovědnost. Ať klidně vyjeví: „Toto jsem vykonal já, toto je mé dílo.“ Je to autentické, je to pravdivé, je to pravdivá lidská potřeba. Všechno jiné je falešné. Mám-li potřebu sdělit, že toto je mé dílo a tato potřeba je přirozená, je důležité tak učinit. Čím více jsme si to dříve nedovolili, tím hlasitější může být takové sdělení. Teprve, když jsme vícekrát tvořili své dílo a hlasitě se přiznali, že jsme to my, kdo tohle dílo tvoří, pak potřeba takového zvolání je menší a menší. Ale je to nutná fáze.
|