Dokud nás smrt nerozdělí.........
O monogamii sociální a sexuální

Na mystériích jsme prožili mnohé situace, které se dotýkali
monogamie /monogamie- žití s jedním partnerem/. Častokrát to byla
pro mnohé páry velmi bolestná zkušenost, když třeba partnerka
měla dovést svému muži sokyni a poté s láskou pozorovat, jak si
ji bere, jak jí líbá, hladí, nebo když muž viděl svou ženu v
objetí jiných mužů. Objevovaly se různé strachy, slzy,
zoufalství a žárlivost. Častokrát se vytvořil přímo kotel těchto
emocí a pocitů a ony pronikaly do hloubky duše a otvírali věčnou
otázku. Pro mě osobně to bylo letos velmi silné téma, napadá mne
tedy úvaha o monogamii sociální a sexuální a na téma dokud nás
smrt nerozdělí.

Snad příliš nerozbouřím hladinu lažáneckého mínění, řeknu-li, že
jsme na tom podobně, jak to dělá většina druhů ptáků i savců.
Udržením sociální monogamie a oslabením důrazu na monogamii
sexuální, kterou stejně (skoro) nikdo (téměř)nikdy nedodržoval,
bez ohledu na to co se o věci tvrdí. Polygamie/ více partnerů/ je
totiž mezi všemi savci a ptáky mimořádně rozšířená vlastnost.
Příroda v této věci ví, co dělá. My lidé, ať chceme nebo
nechceme, jsme také živočichové, byť zvláštní tím, že máme jazyk,
složitou emotivitu, abstraktní myšlení... O mnoha živočišných
druhů dodenávna platilo, že jsou si členové páru věrní až za
hrob. Tato představa přestala platit s příchodem genetiky, jak
nás ostatně u nás na fakultě učí. Zjistilo se totiž, že jsou si
tito samečkové a samičky věrní , dokud je smrt nerozdělí ,spíše
sociálně než sexuálně. Sociální monogamie znamená, že společně
staví hnízdo a pečují o mláďata. Nedá se nic dělat, lidé jsou z
evolučních důvodů, stejně jako savci a ptáci polygamní a
promiskuitní druh. Proč?

Proč? Dalo by se to svádět na samečky? Teoreticky je pro samčí
geny výhodné oplodnit prostřednictvím svých spermií, co největší
počet samiček a tak se co nejvíce se rozmnožit. Ovšem samičky se
na nevěrách podílejí také.
Jaký je smysl této hluboké hry přírody?

Vypadá to, že se příroda touto cestou jistí pro případ náhlé
proměny životního prostředí. Větší genetická proměnlivost potomků
znamená vyšší naději na přežití. Sociálně monogamní partner(
manžel) samičce zajišťuje základní zdroje, například dostatek
potravy, ochranu potomků, výhodné teritorium pro hnízdění. Jiný
sameček pomůže zajistit dostatečnou genetickou variabilitu
potomků, tedy vyšší naději na přežizí při změně prostředí,
například při výskytu nového druhu parazita, virů, baktérií nebo
nemoci.

Myslíme si, že my lidé se z těchto základních pravidel příliš
vymykáme? Spíše naopak. Dodržujeme je daleko více, než si to sami
uvědomujeme. Už slyším pokřik úzkoprsých, že jsem zastáncem
promiskuity. Ani ne. Nejsem. Vyprávím o poznaných skutečnostech.
Mám na mysli představu, kdybychom pochopili, že na sociální
monogamii ve vztahu k dětem záleží podstatně více než na sexuální
a nepletli si je, mohlo by snad být méně rozchodů a méně
nešťastných dětí. Domnívám se, že jediné co se s tím dá udělat,
je tento jev pochopit( nebo prožít na chráněném území- třeba v
Lažánkách), bez moralizování přijmout, ach ta žárlivost, že, a
přizpůsobit jej nutnosti velmi dlouhé výchovy dětí.

Možná se ptám, jak se tato genetická problematika týká tantry?
Asi tím, že se dotýká přímo našeho každodenního praktického
života tady a teď. Bloumat ve védách a astrologických výšinách na
harmonii života nepřidá. To co je důležité je tady a ted, spojené
s praktičnem a materiálnem. Proto tantrické lažánky s praktickými
hrami ( a mystickým nádechem).

Dokud nás smrt nerozdělí....je součást formule, kterou říká
úředník nebo kněz při svatebním obřadu. Formule nařizuje
manželskému páru věrnost až do smrti. Nyní tuším, jak málo má
tato formule i všechny příkazy a zákazy, o kterých píšou celé
dějiny, málo společného s lidským životem. Toto ukazuje
zkušenost, a pokrytci a moralisté o nich neradi slyší.

Toto se k nám doneslo tajnými zdroji:
Ovšem na mystériích jsme u osvícených párů zažili, kterak samy
ženy dovedly svým mužům sokyni, aby v onu jednu noc splnila jeho
touhu a tato cizí žena se mu stala milenkou i děvkou, a samy ženy
pily v širém světle čajovny mátový čaj a hovořili o běžnostech,
tušíc ovšem velmi zřetelně co se jinde odehrává. I toto se stává
za zdmi lažáneckými a mnohé více.

je zajímavé, že člověk( tedy já vlastně), v sobě vytvoří konflikt
a pak jej řeší uvahovou statí jako je tato, hmm