Datum 16.3.2010 12:15:10 | Rubrika: Reiki
| Ahoj miláčkové..
Po posledním víkendu v Lažánkách velice potřebuji s vámi sdílet.
Cítím se jemně, všechno je hodně pocitové a já obtížně hledám slova jak se vyjádřit...právě já, která často pusu nezavřu (napadá mne teď,že někdy jsou i okamžiky, kdy se tímto způsobem vlastně jen snažím zaplašit pocity osamění, tísně, nebo nejistoty).
Labyrint, který jsme dělali v sobotu při Zasvěcení jsem si znovu *prožila* cestou ve vlaku domů..dělám to s oblibou, čtyři hodiny cesty z Brna do Budějovic, naučila jsem se je vnímat jako luxusní porci času *jen pro mne*, času, se kterým mohu naložit podle chuti a nálady.
Ahoj miláčkové..
Po posledním víkendu v Lažánkách velice potřebuji s vámi sdílet.
Cítím se jemně, všechno je hodně pocitové a já obtížně hledám slova jak
se vyjádřit...právě já, která často pusu nezavřu (napadá mne teď,že
někdy jsou i okamžiky, kdy se tímto způsobem vlastně jen snažím
zaplašit pocity osamění, tísně, nebo nejistoty).
Labyrint, který jsme dělali v sobotu při Zasvěcení jsem si znovu
*prožila* cestou ve vlaku domů..dělám to s oblibou, čtyři hodiny cesty
z Brna do Budějovic, naučila jsem se je vnímat jako luxusní porci času
*jen pro mne*, času, se kterým mohu naložit podle chuti a nálady.
Vlak jel a já se houpala ve vzpomínkách jako v hamace: Čekala jsem
potmě v jídelně, až si pro mne Martin přijde..já tu situaci přijmula
takovou jaká byla (!), nezdálo se mi to být dlouho, přestala jsem být
nervózní z toho, co bude. Nic mě nebolelo, nebrnělo, necítila jsem se
přesezená, rozlámaná, neměla jsem žízeň, nepřemýšlela jsem...jen jsem
byla.
Vše tak klidně plynulo, opravdově plynulo, takže potom v čajovně ta
plynulost pokračovala, všechny pohyby moje i ostatních v místnosti jsem
si procítila, bylo to laskavé, zpomalené, hodně barevné a hodně
prostorové. Když jsem se klaněla po páté před zrcadlem, napadlo mě, že
jsem krásná. Byla to sekunda, vzápětí se dostavil starý známý
nepříjemný pocit studu, že jak si jen tohle vůbec můžu dovolit o sobě
myslet,.. já?? Začala jsem plašit, rychle jsem se snažila soustředit na
to, že se mám poklonit ještě dvakrát..a tak dále korále..dobré pocity
braly draka..Nadechla jsem se, podívala se do zrcada..a usmála se na
sebe. Bylo mi dobře. Byla jsem v té chvíli velice krásná. Toto moje
vlastní přijetí mi dodalo pořádnou porci odvahy.
Došlo mi, že vždy když mě někdo naprosto akceptuje, bere mě bez
podmínek, takovou jaká já jsem, začínám se měnit..právě proto mi to
dodá odvahu, cítím lásku, soucit, nečeká že budu paní dokonalá, nevadí
mu mé slabosti.
Ale nejen někdo - i já se učím mít se ráda jaká jsem, pocítím-li odvahu
pak teprve vířím v extázi a točím se kolem své osy bez obavy z
pádu...no jo...to už není o Labyrintu, přesto to krásně na sebe všechno
navazuje, celý víkend, každá minuta kterou jsem v Lažánkách o víkendu
prožila mi něco dala, minimálně možnost něco pochopit, něco doprožít,
něco se naučit.
Z toho všeho plynutí vyplývá poučení pro mne:
Přijmi všechno co se kolem tebe děje..všechno je celek, všechno je se vším propojené, ať už si to uvědomíš více nebo vůbec.
Mám vás ráda a objímám vás ..protože jsem to i já, kdo právě teď moc potřebuje obejmout.
Krásný den vám.
Evička.
|
|