Ahoj ženo!

Skončily Mystéria 2003, v každém z nás účastníků se roztočila zase spirála nový dojmů a tak jsem se rozhodl Ti opět po roce napsat.
Tak už to bývá – je to asi Tvým ženským údělem, že máš tolik různých podob a tolik různých projevů. A tak jsi prorazila moji obranu, protože jsi zaútočila v místě, kde jsem si myslel, že jsem silný a nezranitelný. Domníval jsem se totiž, že jsou mne hodny jenom projevy zralého, rozumného…. či jinak řečeno - dospělého chlapa. Nevím, zda mám být rád nebo se cítit v rozpacích, že dospělý a vyrovnaný mužský se naprosto při Mystériích rozložil a při opětném skládání objevoval s Tvou aktivní účastí v sobě pocity o kterých byl přesvědčen, že jsou již dávno mrtvé.
Co se stalo:
Před letošními Mystériemi bylo vše jasné – Byl jsem mužný, tj. přímý a jasný. Na mne bylo málo „zženštilého“ a patřil jsem jenom sám sobě. Byl jsem svým pánem a nikomu jinému jsem nemohl patřit. Jestli jsem něco potřeboval udělat – udělal jsem to. Celou svou emociální stránku jsem však potlačoval a vlastně ji obětoval na oltář mého vlastního vzorce mužského chování. Při letošních Mystériích nastal posun. Nejprve jsem si všiml, že mne přestalo iritovat, když jsem si položil hlavu do ženského klína i při jiné příležitosti než je milování. V prvním týdnu jsem se naprosto ponořil do objevování své ženské podstaty, nebo spíše jsem žasl nad objevením kolik ženy v sobě mám. Pak jsem zděšeně slyšel sám sebe jak před cizími lidmi sděluji své niterní pocity, a tím začal odhalovat něco, co jsem celý život programově před okolím skrýval! Byla to rána do mého ega a také zásah do mé duše o které jsem si myslel, že ji mám celistvě zmapovanou. My chlapi totiž neumíme zacházet se svými pocity a nemáme žádnou praxi s jejich vyjadřováním, protože to od nás vlastně nikdo ani neočekává! Je jednoduché a zvykli jsme si na to, že když říkáme to, co od nás chceš jako žena slyšet, nebo Tě jinak zblbneme, obvykle dosáhneme zamýšleného cíle. O svých skutečných pocitech většinou zásadně nemluvíme a proto ten šok: „Já mluvil při Mystériích o svých skutečných pocitech“ !!
Mystéria 2003 pojednávala hlavně o cestě k objevení autentického muže a autentické ženy v každém z nás. Já si dovolím trochu odbočit. Diskutujeme-li o autentickém muži a o autentické ženě, pak nemůžeme nediskutovat o atributech autentické lásky. Z toho vyplývá paralela: Objeví-li muž svou autentickou podobu je schopen objevit kouzlo autentické lásky. To samé platí o ženách. Při prožitku autentické lásky mezi mužem a ženou, kteří v sobě pravého muže, či ženu objevili již nejde jen o pocity, ale - a nebojím se to takto nazvat, zde se jedná o transformaci Božské energie. Když se objeví je zcela zbytečné hodnotit její zdroj nebo se v něm nějak patlat. Stačí přijímat a vnímat tu krásu. Mám-li hovořit o jednom zdroji možného základu pro vznik autentické lásky, kterým je synchronizace mužské a ženské podoby ve mně, tak je nutné hovořit i dvou zrozeních. První bylo zrození z lůna matky kde převážila ženská podoba, jenž byla postupně okolními vlivy přetavována do podoby drsného mužského chování a druhé zrození je iniciováno Tebou – muž se stane, když mu dovolíš poznat svou pravou podobu, opravdovým mužem. Když jsi v sobě našla sílu přestat se maskovat a hrát si se mnou podle převzatých schémat, i Ty jsi objevila v sobě archetypální ženu. Ne, nenamlouvej si, že jsem tu pravou, krásnou, něžnou, či pokornou ženu v Tobě objevil já. Není to pravda – objevila jsi ji v sobě sama, stejně tak, jako jsem v sobě objevil mužskou sílu vyplývající s pokory k Tobě já. Co je ovšem pravda, že Ty, jako Žena máš schopnost svou ženskost v té opravdové podobě vyjevit tak nějak samovolně, kdežto my muži se k ní musíme těžce probojovat. Bylo zřejmě Tvojí úlohou a svoji úlohu jsi naprosto bezchybně splnila, býti mně nápomocna abych těžký boj o objevení autentického muže v sobě samém vyhrál. Děkuji!
.
V objetí zdraví
HonzaR