Datum 12.10.2009 14:24:24 | Rubrika: Reiki
|
Duní to. Šílený rytmus.....dupu do země, zadupávám tam všechnu upjatost, všechny strachy, pouštím ven Divocha.
Otevírám oči. Boky, nádherně se vlnící nedaleko ode mě. Nádherné ženské pohyby, Žena. Nemohu uhnout, musím se dívat. Něco tak krásného. Přivinutí, její rty na mých.....pouštím ven Samce
Rozdýchané tělo, vibrující čakry, jejichž energie cítím proudit v několika směrech najednou. Psycho!!! Tělem mi procházejí ledové vlny, nahoru, dolů, korunní čakra vibruje jak pod údery tisíců prstů. A pak přichází katarze, tělo ze sebe cosi pouští ven, nevím, co to je, dívám se, nechávám to, když to chce jít ven, tak ať to jde. Pouštím ven Mystika
Dotýkám se. Projíždím meridiánové dráhy, vnímám, kde je energie blokovaná, rozhýbavám ji, ať proudí. Do toho všeho mi vstupuje vzpomínka na toto jedinečné tělo tančící mezi ostatními těly. Ztrácím soustředění, vracím ho.... Spojuju se s Ní, už to není jen tělo, už je to živoucí bytost, už jsme jedna bytost, jak se naše energie setkaly a předaly si pochopení toho druhého. Pouštím ven Léčitele
Ležíme vedle sebe a ona mi říká Seifertovu báseň. Zkusím pár veršů Máje. Pak jí zpívám, to mi jde lépe....není třeba více, v tuto chvíli není třeba více. Opouští mě strach, a já mohu pustit ven Souznění.
Jarda
|
|