opět pár řádků na téma MUŽ od David Dejda -

Ako
rastie muž

Podstata Mužského stylu hledání je bojovník, hrdina nebo vizionář. Mužská síla je zaměřená, přímá a vedená vizí svobody. Mužská energie se prosekává skrze překážky, které jsou na cestě. Nic neodradí muže od záměru být svobodný. Avšak ne
každý muž používá svou Mužskou energii pro hledávání svobody stejným způsobem.

Způsob, jakým muž hledá svobodu, závisí na jeho zralosti.

První etapa je potřeba něco získat, něco jako je jídlo, peníze, sex, moc, postavení nebo uznání a slávu. Muž první etapy má tendenci tvořit závislý vztah se svou ženou. Muž první etapy hledá svobodu tak že se pokusí něco získat. Vzhledem k tomu, že jeho hledání se snaží získat něco, je uražený, když někdo tvrdí, že to něco nemá, ať už důvtip, peníze nebo hezké holky. Muž první etapy je muž získávání. Vidí svobodu jako něco si opatřit, něco získat. Je jako automechanik snící ve vlastní garáži. Je dravec na Wall Street. Je pan doktor s mercedesem a milenkami. Je mužem, který má cíl dosáhnout něčeho mimo své tělo, mimo tento okamžik a chystá se si to opatřit. Vítězství muže první etapy vyžaduje získání posvátného objektu – hotovosti, auta,
postavení, půdy – mít to, co je venku. Muž první etapy je muž zisku, muž cíle a zvětšování sebeobrazu. Muž první etapy stojí vítězně na vrcholu bohatství,uznání, „pobitých“ nepřátel a respektuje subordinaci.

Potřeby muže druhé etapy jsou o sebezdokonalování, autenticitě, být v doteku se svou vnitřní moudrostí a tvořit Rajskou zahradu na zemi. Muž ve druhé etapě se zajímá o vytvoření vztahu založenýho na dvou nezávislých lidech kteří se setkají a vyřeší vyrovnané spravedlivé partnerství. Muž druhého stadia vypadá zcela jinak než muž první etapy. Muž druhé fáze nesměřuje ke zdolání nepřátel, směřuje ke zdolání vlastních omezení. Nesměřuje k získání více něčeho, směřuje k upevnění toho, kým je.
Nechce víc, chce lepší. Hledá svobodu přeměnou sebe a svého světa, nikoliv usilováním o věci a získáváním věcí a jiného. Muž druhé etapy bojuje s vlastními démony a povstává vítězně celistvý, vyvážený, hrdina sebeintegrace. Jestliže se bojí výšek, naučí se skákat s padákem. Jestliže se ostýchá při intimnostech, absolvuje terapie, které ho naučí vyrůst z bloků které se vyvinuly v dětství. Hledá transformaci svého sebeporozumění skrze studia filosofie a duchovních směrů. Chce proměnit vnější svět z bojiště na Rajskou zahradu. Zatímco muž první etapy se snaží stát se hrdinou v získávání, muž druhé etapy se snaží být hrdinou sebetransformace. Muž druhé etapy stojí vítězně nad hromadou sebekontroly, vnitřního mistrovství a bezúhonných činů. Zvítězil – je úplně svým vlastním pánem, autentický a celistvý, plný odpovědnosti za své vlastní štěstí. Je svobodný jít kam chce a kdy chce. Má svobodu milovat co chce, možná jednu ženu, nebo dvě, anebo jen sebe. Muž druhé etapy je svobodný duch, muž nové doby, muž vnitřního vývoje a vnějšího dobrodružství – dobrodružství nikoliv získávání osobního majetku nebo postavení ale tvoření více utopického způsobu života.

Třetí etapa muže je o opuštění sebedefinice, uvolnění nekonečného hledání uskutečnění, cítit skrze napětí tohoto přítomného okamžiku a vzdání se hranic v otevřenosti tak jako každý okamžik povstává a rozpouští se v lásce. Muž třetí etapy si vychutnává vztah se svojí ženou založený na důvěrném společenství.

Muž druhé etapy je také pozoruhodně oklamaný. Přinejmenším muž první etapy je vepředu se svými potřebami: Chce hodně peněz a pěknou ženu. Muž ve druhé etapě často skrývá vlastní prázdnotu a své vlastní potřeby, dokonce sám před sebou. Medituje deset let, procestoval celou Asii a Indii, je certifikovaný mistr Aikido a psychoterapeut a v podstatě se nic základního nezměnilo. Stále se cítí nedokončený. Věci jsou trochu jednodušší, než bývaly dříve, ale přesto není úplně svobodný. Stále je svázaný strachem ze smrti, strachem z odloučení, strachem ze selhání. Vytvořil si pro sebe pohodlné místo ve světě, a přestože je v rozpacích připustit si to, nechce riskovat, neboť by ztratil příliš mnoho. Ale nemá volbu. Jeho vyvíjející se Mužská energie ho posunuje, aby se dobře podíval na svůj život a postavil se důsledkům pravdy. Náhle muž ve druhé etapě otevře oči a vidí že se s tím vyrovnal. Cítí vlastní jednotvárnost, vlastní strach, svou vlastní průměrnost a začne hořet uvnitř. Jeho drahocenné já které tak tvrdě pracovalo aby se stalo mistrem se cítí jako sevřené. Jeho život, který se kdysi zdál tak jednoduchý se nyní jeví jako obtížná zátěž. Jeho vztahy a životní dráha ho zatěžují s falešnými povinnostmi. Obává se uvolnit to všechno, ale to trvalé zauzlení v jeho střevech se stává příliš na to aby to unesl. Je to beznadějná situace. Je absolutně nespokojen. Zhroucení naděje a rozpoznání neúčinnosti ho žene na hranu a on nemá reálnou volbu. Uvolní se do propasti. Podlehne krizi. Jeho sebedostatečnost a sebeocenění spadne na nulu.

Pokud zůstane na místě bez dodání útěchy v jeho utrpení a pokud zůstane válečníkem s otevřeným srdcem dokonce i na nule, stane se „zázrak“. Protože ví, že může záviset na ničem, uvolní sám sebe od veškeré falešné podpory. Protože přerostl první etapu závislosti na něčem vně sebe, stejně tak druhou etapu závislosti na něčem uvnitř sebe, je vnímavý k odpuštění. Jeho redukce na nic mu poskytla bezmocnost, ale ne bez pomoci. Bez hledání, bez zkoušení se začíná spontánní síla života stávat zřejmou. Je to ta stejná mystická síla která bije jeho srdcem, hýbe jeho myšlenkami a osvětluje jeho sny v noci.

Od té doby co pocítil marnost, která znamená nechat si diktovat svůj životostatními, stejně tak jako nechat si diktovat život vlastními nekonečnými myšlenkami je otevřen být živým prostřednictvím jiné síly, síly pravdy, kterou vždy žil a která jím žije
nyní.

Kdykoliv může přivolat tuto sílu, je to síla existence samotné, přímý a nezprostředkovaný proud a pocit bytí. Je to to, čím je, dokonce i když jeho přátelé i jeho systém selhávají. Je to ten, který svědčí o jeho snech v noci a o jeho myšlenkách a činech v průběhu dne. Je to ta síla bytí nebo vědomí která je stálá skze všechny jeho zkušenosti. Je to to, co je, vždy, ale neřídí to nic.

V krizi marnosti si uvědomí, že jeho vnitřní svět a jeho vnější svět jsou jasně mimo jeho řízení a že smrt je neodvratná. Tak dělá jedinou věc, kterou udělat může. Odevzdá se, obětuje všechny zkušenosti , vnitřní i vnější této jediné síle která tvoří, udržuje a rozpouští všechny zážitky. Muž třetí etapy spočívá v plnosti těchto sil. Proto žije touto silou, jako tato síla. Proto jeho činy mají spontánní pravdu. Jeho domov je plnost lásky a neoddělení. Když muž třetího stadia zanedbá svůj domov, a dočasně zabloudí do hledání, vždy se vzbudí ve stejný okamžik: tento žitý okamžik, teď, spontánně vzniklý, zářící jako objekty v něm a uvědomuje si, jako svědek, sám sebe. Uvědomuje si, že tato žitá chvíle se objeví sama sobě. Tento okamžik není závislý na něm samém, tento okamžik není nezávislý na něm samém, ale vynořuje se, spontánně a vědomě, zahrnující jeho. Muž třetí etapy opustí všechno kvůli opravdové svobodě.

Jeho hledání je vždy rozpuštěno v této intuici neoddělení, příjemné jednoty, lásky. Stojí jako svobodné vědomí ze kterého tento okamžik povstává. Plně zralý muž ve třetí etapě rozpoznává, že jeho přirozenost je svoboda sama, vždy překračující, svědčící a zahrnující to z čeho povstává.