Datum 1.11.2008 10:58:13 | Rubrika: Tantra
| Chci se s vámi dnes podělit o svoji osobní mantru, kterou jsem si postupně poskládal a která mi moc pomáhá. Ne, že bych to drmolil hodiny a odpočítával na růženci, ale kdykoliv si na to vzpomenu, tak mi to pomůže. Nejsem příznivce odříkávání nějakých zaříkadel a manter typu "Óm mani padme húm", když mě nijak neoslovují (jakkoliv vím, že je používali největší tibetští mystici). Myslím, že si každý musí najít to svoje. Tak já jsem si vytvořil ....
"PŘIJETÍ - HRANICE - ÚCTA - POKORA - VÍRA - RADOST"
Každé z těchto slov má specifický význam a jedno bez druhého nestačí.
Zkusím je tady rozebrat.
PŘIJETÍ
Přijetí všeho, co mě potká - všechny události, ať příjemné, či nepříjemné, všichni lidé - zvláště ty, kteří mi zrovna nevoní potřebuji přijmout nejvíc - jsou nositeli velkých darů, které pro mě mají. Bez přijetí nelze pokračovat dál a člověk se jen vzteká, trápí, bojí, odmítá, nežije. Teprve přiznáním, uznáním, že situace je taková, jaká je, s ní můžu něco udělat, najít v sobě sílu pohnout se dopředu, jakkoliv jsem před tím ani netušil, že řešení existuje.
HRANICE
Říkáme, že láska nezná hranic a je to pravda. Zároveň ale platí, že mít správně nastavené hranice je velmi důležité. Při příliš úzkých, tvrdých a pevných hranicích k sobě nic nepustíme, žijeme osamoceni, izolování, jsme hrabiví, chceme vše jen pro sebe (aniž bychom věděli, kdo vlastně jsme). Při příliš otevřených a nejasných hranicích zneužíváme druhé nebo necháváme druhé, aby zneužívali oni nás. Jsme plní euforie, ale málo zdravého rozumu, a tak se může stát, že místo abychom přispěli např. 5% ze svého platu na charitativní účely, tak rozdáme celou výplatu prvnímu žebrákovi na nádraží, který ji propije v místním lokále. Mít dobře nastavené hranice znamená, že se nevyspím s každou ženou, která mě zaujme, byť by se mi to zrovna teď líbilo - jsem si vědom zodpovědnosti k sobě i k ní a důsledků, jaké by to mělo nebo mohlo mít. Ale zároveň se nebráním navazování vztahů, a pokud o to oba stojíme, tak i jakýmkoliv sexuálním aktivitám s přijetím plné zodpovědnosti.
ÚCTA
Říká se, že není možné člověku skutečně ublížit, pokud si ho vážíme. Skuteční mistři bojových umění, pokud jsou například fyzicky napadeni útočníkem, tak ho zpacifikují, ale protože si "nepřítele" nepřestali vážit a vědí, že tak koná jen ze své nevědomosti, tak mu poté pomohou vstát a ještě mu ošetří rány. Vážit si druhého samozřejmě nelze, pokud si nevážíme sami sebe, je to přímá úměra. Nevážit si sám sebe znamená i podvádět sám sebe, litovat sám sebe - jako náhražka lásky k sobě.
POKORA
Jakkoliv jsme si již vědomi, že "JÁ" jsem zároveň Bůh, je to velmi nebezpečná myšlenka bez pokory. Prohlásit se za Boha na úkor ostatních může skončit v lepším případě naší hospitalizací na psychiatrii s diagnózou F20 - Schizofrenie (v tomto případě s megalomanským bludem), v horším případě ve formě dobyvatelů, válečníků typu Hitlera apod.
VÍRA
Ať už věříme v cokoliv - třeba v tom, že zítra vyjde zase slunce nebo v to, že jsme schopni vytvořit lepší svět, je víra velmi důležitá. Slepá víra bez zdravého rozumu vede k fanatismu, slabá víra k vnitřní slabosti, neustálým pochybnostem, které narušují naši integritu, vytvářejí v nás zmatek, ničí nás psychicky i fyzicky.
RADOST
Všechny předchozí pojmy sami o sobě vytvářejí radost. Ale pokud jsou pojaty negativně (což jsem si sám na sobě opakovaně "vyzkoušel" v extrémní podobě a nepřeji to nikomu zažít), mohou vést k pravému opaku - naprosté sebedestrukci. Nebo je pak život jen o přehnané zodpovědnosti a smutku, který může přejít až do hlubokých depresí. Radost tomu všemu dává život, šťávu, smysl.
Tak co vy? Jaká je vaše mantra? A pokud žádnou nemáte, jaká by byla, kdybyste ji měli - chtěli mít?
Láďa UO
|
|