Dojmy z Indie (Daniela)
Datum 19.5.2008 0:00:00 | Rubrika: Cesta do Indie
| Cestou dostávám spoustu informací o sobě samé. Neřeším okolí. Všechno mi zrcadlí moji vlastní osobnost. Zjišťuji, kdo jsem, jak reaguju na okolí. Co ve mně okolí vyvolává. Emoce přichází a odchází. Konečně se cítím dospělá. Nacházím rovnováhu...
Rozvoj osobnosti
Indie. Jsem tady kvůli sobě. Přemýšlím, proč jsem tady chtěla jet. Je to cesta, plynutí, život teče jako řeka, jako Ganga. V neznámém prostředí člověk reaguje podle vlastní přirozenosti. Cestou dostávám spoustu informací o sobě samé. Neřeším okolí. Všechno mi zrcadlí moji vlastní osobnost. Zjišťuji, kdo jsem, jak reaguju na okolí. Co ve mně okolí vyvolává. Emoce přichází a odchází. Konečně se cítím dospělá. Nacházím rovnováhu – rozum X emoce. Nechávám život plynout jako Gangu. Je to svatá řeka. Život je posvátný. Jsem tady a teď. Realita je naprosto dokonalá. V horách se lépe spojím s Bohem. Jednota. Všechno má svůj význam. Časem pochopím jaký. Odpovědi na otázky přicházejí neuvěřitelně brzy. Vychutnávám si přítomnost, nic neřeším, mysl je prázdná. Fyzické tělo mi dává další informace o tom, jak vše prožívám. Uvědomuju si, co je skryto v podvědomí. Mám strach a přece cítím sílu. Všichni na mě útočí a přece jsem v bezpečí. Skupina mě štve a přece ji potřebuju.
Můj život je jako cesta. Pořád se mění, nemůžu nic zadržet, plyne jako Ganga. A tak to má být.
…
První dojem v Indii
Mnoho vjemů, spousta lidí, všechno se na mě valí, jsem ráda, že mám svoji českou skupinu. Okukuju okolí. Dej pozor, ať se neztratíš. Špína, smrad, vonné tyčinky, smog, žebráci. Rikša. Indové.
Vlakové nádraží – lidé leží na zemi, přikrytí hadrem, klidně spí. Okolo chodí spousta jiných lidí. Utvoříme téměř bojové ležení taky na zemi, batohy uprostřed, my ležíme okolo. Odrážíme žebráky. Vypadáme jako exoti, všichni si nás prohlížejí. Odrážíme „útoky“. Na záchod jdeme ve dvou, ve třech. Život na nádraží, chaos a přece má všechno svůj význam. Začíná úklid, uhájíme pozici. V pět ráno ochutnáme první indický čaj. Usla jsem vyčerpáním. Přesouváme se k vlaku, prý luxusnímu.
Haridwar
Ašrám, ghát, vlídné přijetí, bezpečí, červená róba a osamocené putování neznámým městem, žebráci, děti smrad, nechte mě být!
Slavnost Arati – Ganga
V červených róbách usedáme mezi dav lidí na nábřeží řeky. Čekáme netrpělivě, kdy to začne. Kolem chodí vybírači peněz za obřad, emotivně mluví – dobří obchodníci. Vytáhnou prachy i z nás. Kolem chodí spousta dětí, holčičky kreslí na čelo. Světla, oheň, voda, Ganga, obrovský proud řeky, velká síla, uctívání života a Matky. Je to stoka i životodárná voda. Protiklady v barevné směsici. Květiny hoří na vodě.
Majitel ašrámu
Setkání s hostitelem, vlídně nás přijal, sám je překvapen. Je mu s námi dobře, realizuje se a vypráví nám. Je rád, že nadšeně posloucháme. Zve nás na večeři – první indické jídlo. Zpívání se ženami v oranžové. Doprovází ho dvě ženy, přijel autem z Dillí jen kvůli nám.
Chrám v ašrámu
Smrad, špinavé koberce, blechy – v tom všem meditujeme. Tohle je Indie? Majitel se ženami medituje s námi. Zpívání žen, potom jsou obdarovány, rozdávání rýže. Dávají se dary, ale odsud podsud. Každý má příděl. Dostáváme i my, kteří to nepotřebujeme. Divadlo. Nechápu to. Není to důležité. Nepřemýšlej, jsi v Indii. Nehodnotím, jsem.
Chille, džungle, příroda
Konečně klid. Příjemný hotel se zahradou v anglickém stylu. Dýchá na mě kolonialismus. Angličani X Indové. Už jsem tu někdy byla. Pocit nadřazenosti; mám svůj styl, svoji hrdost. Procházka džunglí – opice se prohání, zase dobytek. Uvidíme slona? Těžko v takové skupině. Ukazují nám stopy – prý od tygra, nevěřím jim. Je tady příjemně. Voda teče, Ganga plyne, slunce zapadá. Vracíme se zpátky k elektrárně a obrazům na břehu řeky. Konverzace s domorodcem. Jaké žijou u vás zvířata? Nemáte slony?
Ráno jdeme znovu, vychází slunce, nádhera. Ruší mě ostatní, zase nic neuvidíme. A přece skupina srnek. Jelen v řece. Společná fotka na břehu Gangy. Opozdíme se – hold ranní vysrání, chmury zahání.
|
|