Na celoroční škole prastarého umění tantra jógy přejdeme mimo jiné k aspektům ženy, které jsou ukryty za jednotlivými asánami.

Aspekty ženy vztažené k jednotlivým asánám:

Asána číslo 1, žena kráska, žena ošklivka Asána číslo 2, žena kněžka, žena čarodějnice Asána číslo 3, žena herečka, žena hysterka Asána číslo 4, žena milenka, žena prostitutka Asána číslo 5, žena matka, žena smrtka Asána č.6, žena hospodyně, žena bordelářka Asána číslo 7, žena živitelka, žena zlodějka Asána číslo 8, žena léčitelka, žena nemocná Asána číslo 9, žena rádkyně, žena klevetnice

Toto je kompletní přehled asán a aspektů, které se k nim vztahují. Jedná se o prastarý vhled dávné tantrické civilizace z povodí řeky Indu a jejích kněžek. Dnešní psychoanalýza, dnešní pohled psychologie, pohled Junga a Freuda. Jaká by se mezi těmito směry mohla nalézt paralela?

Vždyť při popisu duše, jejích zákonitostí a tajů vycházíme všichni z jedné zkušenosti. Jenom pohled, popis a doba se liší. Jung rozšiřuje postavu matky do archetypu bohyně plodnosti, nebeské matky nebo matky země.

Tantrické kněžky popisují pátý aspekt ženy jako protiklad Matka- Smrtka.

Podívejme se hlouběji do tohoto protikladu, nalezněme společně stejná východiska, která propojují starověký pohled na svět a moderní, dnešní psychologii.

Dosti tedy obecného úvodu, vzhůru do světa idejí, myšlenek, teorií a praktických závěrů! !!

Dnes již uznávané pokusy Mary Ainsworthové ukazují, že si dítě vytvoří s maminkou tři druhy vztahů. Velice záleží na citovosti, na přístupu maminky k dítěti, na její schopnosti se s dítětem mazlit, vyjadřovat emoce, mít hluboký a blízký tělesný kontakt. Tento druh vztahu se vytvoří v prvních třech letech života, pozdější roky nehrají již tak zásadní význam.

Za okamžik tyto tři vztahy podrobně popíši, jenom chci upozornit na to, že tento druh chování se fixuje do dospělosti, předurčuje jak dítě- dospělý bude většinu svého života reagovat na zátěžové situace. Tyto tři první roky života dítěte budují schopnost člověka důvěřovat životu, lidem, sobě, navazovat mezilidské vztahy a mít jistotu ve své vlastní osobnosti.

Zhruba od desátého měsíce života začíná dítě odlišovat matku od jiných lidí a může se objevit strach z cizích lidí. Ve fázi procvičování se dítě zhruba od desátého do šestnáctého měsíce života začíná aktivně vzdalovat od matky, ale vždy se k ní vrací, aby získalo emoční stabilitu a klid.

V tomto období dítě vyžaduje neustálou přítomnost mámy, objevuje se takzvaná separační úzkost z odloučení. Nemá totiž ještě vybudovanou „stálost objektu“, to znamená, když se maminka vzdálí, nedokáže si udržet její obraz v paměti, naopak se cítí opuštěné, má pocit, že zmizela, že se již nevrátí. Je de facto opuštěné a samo a prožívá trauma strachu a odcizení. Několika denní odloučení v tomto období může vést k narušení vývoje dítěte. Naopak pokud dítě prožije toto období ve veliké jistotě, je tato zkušenost základem soběstačnosti, spolehlivosti a asertivity pro celý život.

Vrátím se k pokusům a závěrům M. Ainsworthové. Opakovaně vystavila dvouleté děti odloučení od matky v neznámém prostředí a sledovala, jak dítě bude po návratu matky reagovat.

A nyní k oněm třem druhům vztahů:

1) děti s jistým vztahem k matce s ní po jejím návratu okamžitě navázali kontakt (maminka byla dlouhodobě citlivá a senzitivní, )

2) děti s nejistým- vyhýbavým vztahem se matce spíše vyhýbaly, nebo vůči ní byli agresivní. ( matky těchto dětí byly hodnoceny jako emočně chladnější nebo mající málo tělesného kontaktu, rozuměj mazlení, hýčkání dítěte)

3) děti s nejistým- resistentním vztahem k mamince. Tyto děti sice vyhledávali kontakt s matkou po jejím návratu, ale dávali jí najevo místo radosti jen zlost a vzdor.

Je známý fakt, že stres aktivuje naše naučené vzorce chování. Čili to co bylo v dětství naučeno, to se probudí. Nezáleží na našem předsevzetí, na našich rozumových vlastnostech, vhledech do situací. Prostě stres aktivuje to co známe z tohoto období, naši reakci z nevědomí.

A nyní se podívejme do svého života a do svých mileneckých vztahů. Podle tantry je jedním z aspektů vztahů mezi mužem a ženou vztah matka- dítě. Nezáleží v tomto okamžiku na pohlaví, toto platí stejně pro muže i ženy. Milenecký cit a vášeň probouzí tuto niternou část osobnosti a člověk velice citlivě reaguje.

A reaguje samozřejmě podle naučených vzorců, a tak se nám prolíná vztah milenec- milenka, a vztah maminka- dítě.

Vzpomenete si a dokážete popsat jaký je váš vzorec chování ? Když vaše milá odejde, jak prožíváte její nepřítomnost.

Jste dítě jisté, které ví, že se maminka vrátí, že s odchodem její láska nemizí. Že vás stále miluje a stojí při Vás. Máte v ní jistotu? Nehlodá ve Vás pochybnost? Cítíte se naplněni a šťastni z její existence, i v pouhé nepřítomnosti? V tomto pohledu je jasně vidět, že jistota v lásce nepramení ze vztahu, ale tato jistota pramení z člověka samotného. Z jeho vnitřního stavu.

Nebo jste dítě nejisté, vyhýbavé? Máte negativní zkušenost z dětství ? Při odchodu milenky se cítíte osamoceni, máte pochybnosti o její lásce, potřebujete ujišťování, potřebujete nějaký společenský status quo. Jestliže se vaše partnerka baví s jiným mužem pociťujete muka žárlivosti, tedy ve skutečnosti strachu z osamocení a ztráty lásky? Chováte se následně vyhýbavě, nebo dokonce agresivně? Z tohoto vzorce chování pramení potřeba milenku vlastnit, nedovolit jí blízký kontakt s jinými bytostmi, ve skutečnosti omezování intimního prostoru.

Mnoho lidí má takový strach z osamocení, že považují za normu současné chápání lásky. Tedy ve skutečnosti vlastnění partnera. Mnoho lidí nevidí, že se takto pouze otevírá jejich citové zranění z dětství. Vůbec si to neuvědomují a z velkého strachu z bolesti omezují svou milenku a milence. ( telefonáty, žárlení, vlastnění, strachy, úzkosti, nebo naopak najevo dávaná lhostejnost, popření těchto pocitů)

Tantra jasně hovoří o jednom aspektu mileneckého vztahu a tou je vztah matka- dítě.

Není jej možno přehlížet. Platí pravidlo, že muž přijímá svou milenku v okamžiku, kdy ji přijímá jako svoji milenku, dceru a svoji matku. A žena přijímá muže v teprve v okamžiku, kdy jej přijímá jako svého milence, syna a svou matku-otce.

K terapii těchto vztahů a nedoprožitých situací z dětství používá tantra tzv. terapie Born Again. Tedy doprožití dětství, vyjádření všech strachů, emocí, pocitů, které člověk v tomto zranitelném období prožil. Jejich harmonizaci a návrat k primární důvěře v matku a život.

Tato terapie není terapií, která se vede slovem, je to terapie prožitkem se všemi jeho zákonitostmi. Tantra je celá postavená na prožitku, tedy na katarzi, vyjádření emocí, pocitů, sebeprožití, prožití lásky a přijetí.

Z vlastní dlouhodobé zkušenosti lektorky tantry mohu potvrdit tuto zákonitost. Divili byste se až nakolik se pročistí vztahy mezi mužem a ženou, jakmile se otevře a vyčistí tato Pandořina skříňka z dětství.

Nebavím se o traumatickém dětství, tedy o dětech se syndromem CAN ( Child Abus and Neglect, děti zneužívané, týrané a zanedbávané) . Tato terapie je daleko složitější, přenechávám ji odborníkům v lékařských ústavech. I když ve své praxi jsem se setkala se dvěmi těmito dívkami, které byli v dětství sexuálně zneužívané. Jejich cesta tantra- jógy byla pomalá, volila jsem záměrné pomalé tempo terapií. Mohu říci, že vyléčení není nikdy úplné, potom velice záleží na partnerovi, kde je velká potřeba citlivosti a empatie. Snažím se tedy těmto dívkám doporučit a ukázat cestu, jak si takového partnera vybrat a udržet. ( v tomto případě totiž dívky znovu vyhledávají partnera agresora - tyrana).

Nebavím se tedy o těchto dětech, ale o dětech, které prožili normální dětství, tedy dětství spadající do kategorie jedna nebo dva. Mimochodem v minulosti byl rozšířený předsudek, že mazlením vzniká rozmazlené dítě, nedostatečný citový a tělesný kontakt byl na denním pořádku Takto vzniká mnoho deprimovaných dětí. Je to dáno i tím, že předchozí generace maminek vedená v duchu komunistického budovatelství odkládala své děti nejlépe po půl roce do jeslí a jesliček.

Mnoho mých klientů popisuje během prožitkových terapií stav opuštěnosti, pláče a zoufalství na který si rozpomenuli. Nejedná se o rozpomenutí rozumové nýbrž prožitkové, to znamená, že znovu tento stav prožívají, například v terapii Born Again.

Znovu musím potvrdit, že doprožití těchto situací vede k uvolnění a zkvalitnění milostného vztahu. Prohlubuje se prvotní důvěry, schopnost důvěřovat a milovat partnera bez podmínek, a takového jaký je. Souvisí s tím i zmizení chorobné žárlivosti a úzkostlivosti. Mám zkušenost s tím, že milenecký vztah rozkvete ve vzájemné důvěře, která nepramení z vnějších podmínek, (např. svatby), ale z vnitřního čistého stavu partnerů.

Snad se mi podařilo odhalit tyto vnitřní zákonitosti a dostatečně zdůraznit, že rozumové pochopení a vhled dospělého člověka nestačí, je potřeba mít dlouhodobou prožitkovou zkušenost. A tu nabízí například pátá asána s názvem Tajemství života, aspekty žena Matka- žena Smrtka.

Snad je i z toho pochopitelné, že necitlivá matka způsobuje v životě smrt. Smrt emocí, prožitků, smrt důvěry v život, nejistou osobnost člověka, neschopnost důvěry v život sám, neschopnost důvěřovat a milovat . Zrodí se deprimované dítě.

Abychom ovšem nepověsili strašáka na plot a neodešli od vyděšených sousedů s rozpačitým úsměvem na rtech. Musím dodat tato další fakta, abych zmírnila dopad svých slov a postavila lehkou opozici svým předchozím závěrům.

Tedy touto větou chci říci, že není třeba se vždy úplně znepokojovat, vrhat se do terapií ad integrum a plakat nad zpackaným osudem, potažmo dětstvím.

Víte co je to psychoanalytický pojem Good Enough Mother? Tedy volně přeloženo do češtiny- Máma dostatečně dobrá?.

Je to ta matka, která splňuje přibližně 40 procent našich představ o ideální matce. Tedy hlavu vzhůru! Naše dětství není zpackané, žárlit je normální, naše matky nejsou tak nemožné. Naopak podezřelý je jedinec ten, který má s maminkou odjakživa nádherný a milující vztah!.

Naopak je důležité mít možnost vůči svým rodičům a vůči svým partnerům prožívat veškerou škálu svých pocitů. Pomineme- li patologie týraných dětí, tak i v konfliktních rodinách nelze zdravou lásku mezi rodiči a dětmi v podstatě zničit. Jedná se pouze o přerušení vztahů, které je projevem obrany.

Mohu tvrdit, že lehká terapie dělá divy a navrací rodiny do harmonie. Je to dáno tímto nezničitelným kořenem, touto přirozenou schopností člověka milovat. Mateřský cit není totiž dán pouze kojícím matkám, jedná se o universální cítění lidské bytosti jako takové. Může se projevit u mužů, projevuje se u sourozenců a dětí a dokonce se nemusí vztahovat pouze na mláďata lidská, ale na mláďata všeobecně, jako štěňata, koťata atp.

Tedy lehká terapie, lehké zvědomění dělá v lidském životě zázraky a nejedná se o žádnou magii a nadpřirozené schopnosti lektora!!

Zdroje tohoto článku čerpají z

-vlastní terapeutické zkušenosti,

-PhDr. Adam Suchý- Musíme milovat své matky?, Moje Psychologie,

-Jiřina Překopová- Malý Tyran, Portál

-Jean Piaget- Psychologie dítěte, Portál

-Hanušová J. – Násilí na dětech- syndrom CAN, Portál

-Sw. Anand Shunyam- Rozpravy o tantře, Festivalové noviny