Datum 14.5.2007 0:00:00 | Rubrika: Tantra
| Úleva slz, které se nedaly zastavit a bezpečí mužské náruče byly v té chvíli také to nejkrásnější. ...
Když si chci pro sebe shrnout toto setkání tantry a hledám tu "nejkrásnější" techniku v tom, čím jsem prošla, nacházím hned dvě. Srovnat se nedají. Ta první byla krásná, protože mne hladila, byla mi příjemná, "dařila se mi". Mám na mysli tantrickou pranajámu. Tiše hladila mé tělo (energiemi i dlaněmi partnera), ztišovala vlnky a vlny mé mysli do průzračnosti čisté vodní hladiny, která je jako zrcadlo. Zobrazuje vše opravdu tak, jak to je.
Ta druhá nejkrásnější technika nebyla vůbec příjemná, nehladila, ale trhala mne na kusy. Šlo o přijetí mužské agresivity (tady jsem cítila, že nemám dost síly přijmout ji a podvědomě jsem se jí spíš bránila) a o otevření ženskosti ve smyslu přiznání si své slabosti, prožití všech křivd, bolestí a násilí, které nebyly v tu chvíli jen moje (i když to také - ano, všechny se mne týkaly), ale jakoby všech žen. Úleva slz, které se nedaly zastavit a bezpečí mužské náruče byly v té chvíli také to nejkrásnější. Tentokrát byl ten následný klid jezerní hladiny mé duše hluboký předcházejícím vlnobitím. Najednou bylo všechno zase čisté, jasné, klidné a průzračné.
Savitri
|
|