Najdeme nejkrásnější topmodelky, které od sebe odpudí muže, protože za prvé je obtížné se k nim přiblížit, protože ten image-byznys svět vytváří bloky, hranice, zdi, a za druhé obtížně se v té ženě hledá vnitřní obsah, se kterým by se člověk mohl bezpečně spojit.
Martin: Do jisté míry mám pocit, že o lásce a o prožitku se v dnešní době spíše mluví a chybí činy, chybí dotek, chybí projev lásky. A přitom člověk, když poslouchá partnerku - ženu, která mluví o lásce a nekoná, tak je úplně jiný, než když potká ženu, která může být vizuálně méně atraktivní a koná. Je to díky tomu shonu, co prožíváme, díky okolním vlivům? Shunyam: Je zásadní rozdíl mezi komentováním a konáním. Jestliže hovořím, komentuji, tak věc popisuji, poskytuji informace, ale nekonám. Nemohu konat, když popisuji. Nemohu něco dělat, když to jen vysvětluji. Je veliký rozdíl mezi tím, když člověk hovoří o lásce a když lásku zažívá. Je to svár mezi vnější formou a vnitřním obsahem. Krásná žena, která se objeví v časopisech, ve filmu - za pomocí celé skupiny image makerů - může být idolem krásy. Ale to neznamená, že bude plná lásky. To je něco zcela odlišného. Ona svojí krásnou může probudit zájem, ale to je vše. Láska se děje z vnitřního obsahu, z toho, co je za schránkou. Láska se děje, když muž a žena vstoupí do místnosti, přitáhnou se základní archetypální situací, přiblíží se a otevřou intimní sdílení. Obvykle žena, která prošla rutinou časopisů, fotografií a filmů, má velké problémy s intimním sdílením. Musí hodně překonat to, že je v image byznysu. Musí překonat, že to v čem se pohybuje, je hra na povrch, hra na image, hra na formu. Oproti tomu obyčejná žena, která nežije tímto iluzivním světem, může být daleko snadněji sama sebou a nemá vnější překážku k vnitřnímu obsahu. Často najdeme normální vesničanku nebo ženu středního věku z malého města, která je tak nasycena láskou, přitom je obyčejná, má normální oblečení, ale je tak ženská, že může mít kolik chce milenců. Naopak najdeme nejkrásnější idoly, topmodelky, které odpudí od sebe různé muže, protože za prvé je obtížné se k nim přiblížit, protože ten image byznys svět vytváří bloky, hranice, zdi, a za druhé obtížně se v té ženě hledá vnitřní obsah, se kterým by se člověk mohl bezpečně spojit. A my, muži, v ženě hledáme určitý druh bezpečí. To je základní situace. Může to být nebezpečné při získávání ženy, může to být nebezpečné, když člověk nachází, loví ženu, to je zajímavá situace. Ale ve chvíli, kdy ji objeví, nalezne, tak muž potřebuje bezpečí, potřebuje se přitulit, přitisknout, otevřít se, spočinout v náručí, obklopit se něhou, obklopit se novou formou matky. O to víc, o co musel předtím bojovat, o to víc kolik musel vydat sil na ochranu rodné jeskyně, rodného domova nebo své vlasti, o to víc potřebuje přijít k ženě, spočinout v klíně, spočinout v náruči, nechat se obklopit láskou, pozorností, být najednou tím malým. Jak předtím byl velkým, megalomanským, agresivním, tak najednou potřebuje být malým, potřebuje být obklopený, potřebuje být bezvýznamný a potřebuje být spojený se ženou. Je to přirozený řád věci. Megalomanské velké jang se najednou stává hlubokým jin.
|