Zdravím všechny žáky z 3. a. Dnes se poprvé odhodlávám k webovému sdílení. Chtěla bych vám napsat, že první víkend školy byl pro mne hezký celkem akční a zároveň poklidný a vyrovnaný. Děkuji vám za něj.
Po návratu domů jsme zažila hned několik šoků. První byl samotný návrat do města plného lidí, aut a smrádečku. Také jsme se zmateně pohádali s Jeníkem. druhý šok: Jeník chce začít s terapií již v neděli a zahájit ji kundalkou. Říkala jsem si, že to není špatný nápad a přikývla.Třetí šok: škola- jsem divná. Jsem divná, protože si dovoluji býti jiná, jsem divná, protože mám na lavici zapálenou svíčku a nahřívám si ruce. Jsem divná, protože nejdu na maturitní ples, který je údajně již za dveřmi, a místo toho jedu kamsi do neznámých Lažánek za stejnými nebo nedej bože většími magory než jsem já. Jsem divná, protože se snažím starat se sama o sebe. Ale vlastně i těmto lidem děkuji za to, že si svou divnost mohu plně užívati.
Máme za sebou první týden terapií. Mé pocity a poznatky jsou různé. Jedním slovem bych to nazvala, že je to HUKOT. Ale děkuji sama sobě, že si tento hukot umožňuji.
Hodně vnímám již malé změny v našem soužití s Honzíkem. Je to více harmonické, komunikativní, milé a něžné. Já sama se cítím být více energeticky vyrovnaná, nedávám tam, kde není zájem či potřeba. Je mi dobře, i když občas se objeví slzičky.
V pořadí můj čtvrtý šok se stal včera- rozsekla jsem si sekerou nohu u kotníčku a mám tam dva stehy, ale bolí to jak čert.( to je ta transformace : ) ) Nejde mi s tím kundalka a cvičení. "Igorku jak dělat kundalku v leže?" Další šoky již nemám, až budou zase vám je napíši.
Na první sdílení jsem toho napsala hafufůry, tak se mějte krásně, třeba pokud to půjde, tak podle svých představ. Už se na vám moc těším. Posílá objetí a líbanečky. Zdraví Hanička Z.