Krása a erotika

Bylo by dobré přijmout poznání, že krása a erotika jsou téměř významově shodné pojmy. Pokud je náš smysl pro krásu přirozený a shodný s přirozeným řádem věci, tak se nám líbí věci, jevy a lidi spjaté se životem.
A to, co se nám líbí, je naplněno erotikou, je vzrušené nebo vzrušuje, je to erotizováno nebo to erotizuje.
A to vše za předpokladu, že přijímáme sebe, život, životní (sexuální) sílu.
Pokud naše přijetí není úplné, pokud dokonce nepřijímáme základní sexuální sílu, tak náš vztah ke kráse je problematický, komplikovaný a podivný.

Estetika krásy založená na přírodních jevech přijímá stejně tak rozkvetlý květ jako vzrušující ženu nebo mužného muže.
Vzrušená žena, žena, která vzrušuje a která je ráda vzrušována je podobná pestrobarevnému květu. Stejně tak toužící muž, vášnivý muž plný odhodlání a síly, je zdrojem a produktem přirozené krásy.

Estetika ošklivosti se zrodila v západní společnosti na základě potlačení sexu a na základě myšlenkového pohledu na umění a krásu. Intelektuálové zaujatí svými myšlenkovými pochody ztratili kontakt se svým tělem, nedokáží něco hlubšího cítit, nedokáží vzplanout a obtížně přijímají přirozenou erotiku. Všechny pokleslé jevy jako nevěstince a porno pochází mj. od těch, kteří potlačují sexualitu a kteří mají intelektuální důraz na krásu. 20. století bylo stoletím extrémního střídání uměleckých směrů. 20. století bylo také stoletím rozporuplného vztahu ke kráse.
Přirozená krása člověka vychází z jeho vnitřního stavu. Uvolněný člověk, meditativní člověk otevírá své tělo energetickým výměnám. Je připraven zachytávat podněty a nabíjet se energií. Naplnit se životní silou a energií je podstata přirozené erotiky. Je velmi zdravé probouzet v sobě smyslové prožitky. Je velmi zdravé podněcovat a nechat se podněcovat. Je to jako zalévání květiny vodou. Pokud tak nečiníme, tak chřadneme. Pokud tak nečiníme, tak jsme nudní a šediví.

Krása člověka není příliš závislá na tvaru těla. Na našich seminářích jsme byli svědky tlustých i štíhlých lidí, zúčastnili se modelky i dělníci, staří i mladí. Jeden jediný jev byl shodný pro všechny. Pokud byl dotyčný unaven a přemítal o svých problémech, pokud byl dlouze pod tlakem stresu a obával se tělesných kontaktů s ostatními lidmi, tak působil nepřitažlivě. I unavené modelky působily v osobním kontaktu nepřitažlivě.
Jakmile se stres uvolnil, jakmile se dostavil větší klid a člověk si dovolil prožívat, jakmile se otevřel tělesným kontaktům a přirozeným pobídkám, jeho energie narostla a jeho vnitřní stav byl kvalitnější. Vnitřní stav, vnitřní vyzařování pak skládalo jinak do pomyslné mozaiky jeho vnější obrázek. I sebe nezajímavější člověk začal být krásný.

Erotika krásní, erotika naplňuje energií, erotika je vlastně krása. Od erotiky k lásce není daleko. Láska se probouzí snadno tam, kde je krása. Protože krásný člověk, člověk plný energie, má dostatek životní síly pro lásku. Přijetím erotiky sexualita stoupá od tělesných úrovní do úrovní duševních a duchovních. Celá bytost vyzařuje jak tělesně, tak jemněhmotně. A podstatou lásky jsou harmonické frekvence všech úrovní. Pak je láska úplná.

Erotika je hlavní stimul pro lásku, je to hlavní měch. Je to hlavní vibrace, která je znatelná na všech úrovních.

Erotika spěje ke kráse a krása spěje k lásce. A cesta od erotiky k lásce je duchovní cesta.