Rodiče a geny (Pranama)

Dětství je stěžejním obdobím našeho života. To, co pochází z tohoto revolučního času, nás provází a ovlivňuje po celý život. Stresy, ve kterých dítě opakovaně žije, mohou vést k pozměnění jak psychických, tak tělesných funkcí natolik, že vznikají vážné poruchy, tzv. psychosomatická onemocnění.
Různý typ emocionálního stresu může být spojen s různými orgány podle dispozice, a to je důvod, proč je u každého jiné postižení.
Jsou dva typy postižení.
Konvertní reakce a psychofyziologické poruchy.
Psychofyziologické poruchy mají chroničtější nástup, kdy dlouhotrvající úzkost vytvoří změnu v samotných orgánech. Do této skupiny patří: bronchiální astma, žaludeční vřed, anorexie, obezita, bolesti břicha a hlavy, některé druhy nádorů.
Konvertní reakce má rychlý nástup a dítě obvykle okamžitě reaguje na stres. Výsledkem vyjádření psychologického konfliktu jsou vůlí ovládané smyslové orgány a svalstvo. Tyto reakce mají velkou řadu forem: hysterická slepota, neschopnost dýchat a dušení se (dyspnoe), nemožnost pohybu (paralýza) a poruchy chůze.

Je důležité vědět, že tyto reakce nejsou vůlí ovladatelné, že je dítě nedělá vědomě. Přitom opravdu třeba je slepé, nevidí a přitom oči jsou absolutně v pořádku – toto je vysvětlení vyléčení přívodem lásky.
Hlavní příčinou stresu pro každé dítě je jakýkoliv projev nedostatku lásky, tento nedostatek je vnímán i před početím, neboť působí na vajíčko a spermii.

Příčiny stresu a modely chování ve výchově rodičů se pokusím zachytit do slov ve druhé části článku.
Průběh těhotenství, porod, poporodní období, věk do tří let jsou stěžejní ve vývoji základního vztahu člověka ke světu. Nejdůležitější je diáda matka-dítě do tří let, kdy se ustanovuje základní důvěra dítěte k tomuto světu, schopnost prvotní důvěry, opory, jistoty a celoživotního prožívání lásky a pochopení smyslu života vůbec. Z citové deprivace v tomto období (maminka zemře nebo dlouhodobě odejde, či jinak citově deprivuje) vznikají těžko ovlivnitelné poruchy psychiky. Je zde základ většiny neuróz, schizofrenie, neurotických poruch.

Reiki je přívod lásky, Reiki je láska, kterou doplňujeme do nenaplněné nádoby. Je to nejhlubinnější technika, neboť působí na prvotní úrovni a jde daleko za početí člověka, těžko odhadnout kde začíná její působení.
Ovšem jisté je, že pokud se vztáhneme pouze na tento život a na dětství, je tato metoda lehce uchopitelná a princip jejího působení je jasný a průhledný, snadno uchopitelný. Proto je zřejmé, že se nemusíme tázat po příčině, nemusíme hledat konkrétní situaci, která nemoc způsobila, neboť Reiki působí na samotnou prapříčinu všech strastí.

Poruchy chování a emocí, citová disbalance jsou nejčastěji zaviněny nedostatky v samotné rodině, kde dítě vyrůstá. Špatné vztahy rodičů, dysfunkční až afunkční rodina, málo podnětů z okolí i nedostatek citu a pochopení dítě velmi těžce poškozuje. Rodina je modelem pro ukládání návyků a zkušeností pro dítě, hlavně v oblasti vztahů k dalším lidem a rozvoje
vlastností. Rodina neplnící dobře svou úlohu má nepříznivý vliv na dítě, to ztrácí pocit opory a jistoty a důvěry nejen k rodičům, ale i k ostatním lidem a světu vůbec. Následkem málo láskyplné péče nebo také odloučení od rodičů vzniká citová deprivace, která vývoj dítěte trvale poznamenává. Nejcitlivější doba pro vznik deprivace je do věku tří let, může mít různou intenzitu podle temperamentu dítěte. Vidíme pak často dítě bez zájmu, pasivní a s neschopností kontaktu s lidmi, nebo i reakce opačné, s projevy vzpurnosti, zlomyslnosti, agresivity a zvýšené afektivity až s chronickou depresí.
Výbornou metodou abreakce a návratu a pochopení zákonitostí vlastního dětství je metoda Born again, která nás právě vědomě zavede i za hranice tří let.

Pokusím se rozdělit výchovu a typické stresové reakce z ní pramenící do několika kategorií. Je to rozdělení víceméně umělé a zjednodušené, pro lepší pochopení zákonitostí však myslím postačující.
Výchova hyperprotektivní, nadměrně ochraňující, rodiče se snaží dítěti všemožně pomáhat, ochraňovat před možnými riziky a obtížemi a často je omezují ve styku s druhými dětmi. Dítě se tím nenaučí samostatně pracovat a překonávat překážky vlastním úsilím. Nadměrné ochraňování může být vyvoláno strachem, aby se dítěti neublížilo, nebo pocity viny rodičů nebo ambivalentním postojem k dítěti. Většinou sami rodiče bývají neurotičtí, sami neustále kolísají, mění často postoje k dítěti od nadměrné něžnosti až k netrpělivosti, a tím dítě ještě víc neurotizují.
Výchova perfekcionalistická, rodiče s výrazně snaží, aby dítě bylo první, žádají na něm výkony, které jsou neúměrné jeho schopnostem a věku. Dítě pak nemůže splnit nereálná očekávání, je vystaveno zážitku selhání a brání se proti tomu různými mechanismy, jako je lhostejnost nebo agresivita, a nebo je tímto stavem těžce neurotizováno. Tito rodiče jsou většinou autoritativní, ctižádostiví, s převahou racionálního myšlení. Svým jednáním omezují přirozenou iniciativu dítěte.
Výchova rozmazlující, rodiče se nezdravě upínají na své dítě a vyhovují každému rozmaru. Přejí si udržet je v závislém postavení, neboť sami jsou v jiné oblasti života závislí. Dítě pak má ve škole velké potíže, které se projevují i ve vztahu k jiným dětem.
Výchova zavrhující, nejčastěji jde o vědomé, skryté pocity odmítání dítěte, které jako by už svou pouhou existencí připomínalo matce nebo otci nějaký osobní nezdar (nemanželské dítě apod.). Proti této neúnosné situaci se dítě zpravidla brání negativistickými postoji, vzdorovitostí, a nebo naopak pasivitou a apatií. Často bývá nezájem o učení, a nebo naopak přílišné lpění na učení jako náhradním programu.
Sourozenci, počet sourozenců a vzájemný vztah je neméně důležitý. Je nutné chránit dítě při narození dalšího sourozence před pocitem opuštěnosti, naopak dítě vyrůstající bez sourozence je ochuzeno o možnost okusit sílu vzájemných vztahů a hůře překonává sebemenší konflikty a překážky.

Toto rozumové pochopení vlivu výchovy a uchopení do pojmu slov, toto objasnění pro mysl je velmi důležité. Pomáhá pochopit a uchopit problém, který se vyplavuje při hlubinných technikách Reiki. Jsou to všechny pocity, které se vyplavují při hlubinných technikách. Nebo pomáhá pochopit těžko ovladatelnou strukturu naší mysli, která nás neustále brzdí a ovlivňuje. Uchopení do slov a rozumové proniknutí do problému rodiny, rodu a dětství
umožňuje pochopení úzkostí, pláče a nemocí, které se vyplavují, když procházíme hlubinnými technikami Reiki.

Ovšem samotné působení mysli a pochopení problému je nedostačující pro rozvoj. Je právě samotné naopak zavádějící. Co je léčebná síla, to je právě Reiki, která jakožto prvotní a hlubinná láska léčí a uzdravuje všechny tyto neduhy. Zdá se to neuvěřitelné, ovšem je třeba vědět, jak s touto energií pracovat. Samotná zasvěcení nestačí, ty jsou prvotním vstupem do systému, do vyšší úrovně energie.
Dále je velmi potřebné samotné působení člověka v rámci jednotlivých seancí. Zde apeluji na 21 denní terapii, pravidelnost a základní seanci. Toto je léčebné působení do dětství, porodu a za hranice života.

Dalším důležitým prvkem jsou abreakční Oshovy meditace, které mají tu sílu, že pomocí abreakce působí na všech úrovních těla člověka a způsobují kumulaci energie.
Je důležitá přítomnost mistra, který tento kotel spouští, nastartovává a udržuje a směřuje k cíli. Mistr má tu úlohu, že je garantem procesu a vnáší větší množství transformující energie, kterou sám předtím nabyl (ať již vrozeně, nebo za tohoto života).
Posledním, neméně důležitým krokem, je začlenění Reiki do života, právě do základních funkcí člověka na této planetě. To znamená rodinu, výchovu dítěte, práci a vztahy k okolí. K základním projevům lidství.