Existují dva přístupy k životu. Tantrický a jóginský. Nemluvíme o energetizačních cvičení, nemluvíme o zdravotních technikách, nemluvíme o očistných technikách.
Všechno, co zahrnují tantrické a jóginské semináře, je ve svých jednotlivostech použitelné a účinné.
Mluvíme o přístupu k životu, ale také mluvíme o přístupu ke všem těm cvičením a technikám. Stará civilizace kolem řek Indu a Gangy přinesla světu vědomí o čakrách, o meridiánech, přinesla vědomí o kundalini energii. V průběhu několika tisíc let to bylo mnoho učitelů a směrů, mnoho přístupů. Ze začátku byl přístup prožitkový, ženský, tantrický, později s usazováním patriarchální společnosti, s usazováním kastovní společnosti, se prosazoval brahmánský, tvrdý, mužský přístup, ze kterého vlastně vzešla jóga jako taková.
Typickým představitelem, a do jisté míry zakladatelem jógy, je Pataňdžali, systematik z asi druhého století před naším letopočtem. V této době bylo kastovnictví a patriarchální společenství v Indii plně usazeno. Pataňdžali definuje jógu jako metodické úsilí o dosažení dokonalosti ovládnutím různých prvků lidské podstaty, fyzické i psychické. K tomu je potřeba podřídit kontrole fyzické tělo, myšlení i aktivní vůli člověka.
Jóga je uměním kontroly těla, proto je k tantře zcela protikladná. Tantra dává tělu volnost, prostor, důvěřuje inteligenci vlastního těla. Pro tantru je důležité sebevyjadřování, pro jógu je důležitá sebekontrola.
Typickou aktivitou tantry je spontánní tanec, tanec meditativní nebo tanec extatický, kterým se tělo nabíjí nebo kterým se tělo vyjadřuje.
Typickou aktivitou jógy jsou přesná cvičení. Spartakiáda, kolektivní masová cvičení, které předchozí režim zneužíval, mají k józe v něčem blízko. Sparťanská výchova je de fakto synonymum k jóginské výchově.
Když k řecké Spartě přirovnáváme jógu, tak tantra se najde spíše v Athénách, v kolébce umění. Sparta kladla důraz na vojenská umění, na vojenská cvičení, Athény kultivovaly ducha a city.
Jóga má blízko k vojenským cvičením a také jóga byla často používána pro výcvik staroindické armády. Jóga je cestou válečníka, tantra nebojuje vůbec. Jóga chce bojovat z celým světem. Dělí svět na to, jaký je a na svět, jaký by mohl být. Oproti tomu tantra se snaží přijmout svět jaký je a tím přijetím tento svět případně změnit nebo přesněji - ten svět se mění právě tím přijetím.
Jóga je cestou rozumu. Když se podíváme na skladbu technik v józe, tak velmi často jsou zařazovány mentální a vizualizační techniky. To jsou vlastně techniky mysli. Mnoho moderních směrů vycházejících z jógy jsou směry kontroly mysli. Pro tantru jsou tyto techniky náhradní program, použije je, pokud není možné použít přímou práci s emocemi a prožitky, nebo je použije jako přípravu pro práci s prožitky a emocemi.
Jóga je cestou mysli, cestou rozumu, ale rozum a mysl je v dnešní době v nepořádku, proto je čas pro cestu prožitků a citů a tím je tantra.
Jóga více či méně je asketická, zabíjí přání a instinkty. Mistři jógy jsou ukazováni jak žijí v celibátu, idolem některých jóginů je hladovět po mnoho dní, v extrému po mnoho let. Mnozí jógini utíkají do ústraní, do jeskyní, vzdalují se normálnímu světu, vzdalují se normálnímu životu. Tantra je naopak zakotvena do praktického života a přijímá jej.
Jóga je cestou smrti, tantra je cestou života.
Jóga říká bojuj, potlačuj sebe, své pocity a instikty, rozpusť sebe jako člověka, a vyústěním je smrt. Tantra říká přijímej své pocity, staň se člověkem, vyjadřuj se a prožívej se a vyústěním je život.
Jóga chce sebepotlačením zničit ego, ale častým výsledkem jsou hluboké vnitřní konflikty. Jógini mají často velmi rafinované ego. Tantra ego přijímá, nabíjí jej a vyjadřuje jej. Ego se mění tím, že prožije sebe sama.
Jóga transformuje sebeumrtvením, tantra transformuje sebevyjádřením. Pro tantru je jóga hluboká sebevražda.
Znovu opakuji, že se nejedná o konkrétní cvičení, techniky, ale o přístup a o důraz.
Tantra používá nebo může použít všechny známá cvičení, asány, pránajámu, ale rozhodující je, že tyto techniky a cvičení vyvažují všechny sebevyjadřovací a emoční seance. Tantra používá všechny známá cvičení, ale zařazuje je uměřeně k energii skupiny a rovněž přístup k těmto cvičením je prožitkovější.
Výrazem jógy je koncentrace, udržení určitého tématu a kontroly určitého tématu.
Výrazem tantry je meditace, rozpuštění a vyprázdnění, vytvoření prostoru pro tvořivé síly.
Zakladatel jógy, kterým můžeme Pataňdžaliho nazývat, neboť je pravděpodobně rovněž autorem Jógasutry, klade důraz na jamu a nijamu, což jsou dva stupně, které obsahují etické a morální předpisy, jejichž dodržování je podmínkou dalšího vývoje adepta. Zakladatel jógy začíná vývoj adepta morálními podmínkami a dodržování těchto podmínek vede člověka k transformaci.
Podle tantry je důležité nejdříve změnit vnitřní stav člověka a z něj vyplyne jeho život. Tantra přijímá člověka bez moralizujícího apelu, neboť si uvědomuje, jak společnost neblaze člověka může manipulovat a důvěřuje člověku, že vytvořením nového vnitřního stavu si vytvoří novou harmonii praktického života. Podle tantry začínat morálními podmínkami je paradox. Buď adept již žije oním životem, pak nepotřebuje jógu pro transformaci, ale pouze jako tělesné cvičení. Nebo není schopen tak žít, pak ovšem podmínka v něm vytváří trvalý konflikt.
Podle tantry je morálka nástrojem manipulace a důležitý je vnitřní stav člověka bez vnitřních konfliktů. Z tohoto nevinného čistého vnitřního stavu se materializuje morální život, kde slovo morální bere v úvahu aktuální stav společnosti a bere v úvahu pohyb etických norem.
Podle mého názoru jóga i tantra mohou člověka transformovat, ale jóga je pro dnešní dobu zcela nevhodná, protože je člověk příliš patriarchální, příliš dominuje mužský princip, příliš dominuje rozum a mysl, příliš dominuje rácio, příliš dominuje sebekontrola. V dnešní nemocné společnosti příliš dominují ty principy, které jsou v podstatě jóginské, a proto praktikování jógového přístupu spíše zmnožuje disharmonii.
Nyní je čas tantry.
Živost, hravost, lehkost, pohyb, barvy, lidé, kontakt, vzájemnost, relax, vědomí, hudba, láska, pravda, dotek, čas, vír, puls
Osobní sdělení o jedné akci. Co jsem cítil, co jsem prožíval, detaily, kterým jsem si všiml. Tento program se stal pro mě obrovskou výzvou v přijetí intimity ve skupině mužů. Předcházelo tomu osobní drama ve čtvrtek, kdy jsem intimitu nezvládl, nedokázal jsem přijmout své tělo v nahotě před jinými muži, a ve vzteku rozbil stolek.
Ten den jsme byli odděleni na dvě skupiny. Mužskou a ženskou na přípravu večera na obřad. To jsme nevěděli, co nás čeká za úžasný zážitek. Při oddělení jsme nacvičovali Mužskou tantru.
Moje cesta za spontánním uměním a zpráva o tom všem - Jasná zpráva o ztrátě mozku, jupííí. Jak mám věcně popsat něco tak barevného, smyslného a proudícího, jako byla cesta za spontánním uměním?
Cesta za duhou – osvobozující rituál s barvami
- v čase kdy probíhala příprava k rituálu – stříhání bederních roušek, vysvětlování postupu rituálu se objevovala mírná nervozita
Rituálu předcházela celodenní příprava, co ve mně vyvolalo pocit očekávání něčeho velkého a významné. Igorek nám postupně odtajňoval jeho jednotlivé části a mně se zmocňovala velká energie a radost, že budu moci zažít tak krásnou techniku. cítím, že potřebuji sdílet svoji energii (prožitku, sexuality) se ženami
uctění mateřské lásky
- přijetí mateřství
- dávající láska
- úcta k ženě
Být blízko muži. Provokovat se navzájem, křičet, řvát, prát se a objímat. Pociťoval jsem silnou blízkost k muži bez sexuálního podtextu.
Od svých 12 let nenávidím všechno, co se týká malování. Kdyby jsem věděla, o co tu půjde, určitě bych se nezúčastnila. V Lažánkách jsem si za těch pár dní prožila neuvěřitelné zážitky. Objevila jsem v sobě kreativitu, kterou jsem 25 let neviděla. WOW! Děkuji za ty dary....
Nádherný prožitek intimity a něčeho přesahujícího. Cítila jsem se naprosto rozplynutá v prostoru, celým tělem procházela elektrizující vlna, jako bych vrostla do země a přitom se dotýkala nebe.
