Co je to vlastně ženství?Jaké je vlastně ženské srdce ? Před několika lety a před tím, než jsem začala systematičtěji cvičit indické cvičení Mohendžodáro, jsem
za těmito slovy necítila mnoho, spíše rozpaky, stud, nejistotu. Místo hlubokých pocitů a láskyplnosti k životu jsem v srdci měla spíše soubor rad, coby se asi tak mělo v životě dělat - zvaných morálka. Morálka moc nenaplňuje, je pocitově prázdná. Nemá žádnou chuť.A já jsem toužila žít , prožívat a cítit až do morku kostí, po ženské naplněnosti a spokojenosti. Ale jak na to.
My, ženy, v sebe skrývame veľký potenciál, ktorý v našom vnútri čaká pokým ho prebudíme. V dnešnej dobe viac ako inokedy, máme možnosť a priestor ísť cestou, ktorú si zvolíme my samé. Cestou, ktorá bude ženská, smerovaná do vnútra.
Do sexuálního vztahu jsem vpadla v šestnácti rovnýma nohama. Bez lásky, bez vědomostí. Pouze ze zvědavosti. Byla to pro mě stejná činnost, jako kupování rohlíků. Vždyť kamarádky o tom mluví, tak přeci nezůstanu pozadu! Prodala jsem se za zkušenost, i když za velice cennou zkušenost. Mohla jsem si vyzkoušet sex bez lásky, abych měla později možnost srovnání, abych si mohla lásky vážit. Když pak, o 2 roky později, jsem potkala svou první opravdovou lásku, začal ve mně hořet oheň a sexuální energie se rozproudila. Prožívala jsem krátké okamžiky extáze, ale stále tu byl stín. Stále jsem nebyla zcela naplněna. Prožívala jsem lásku, sexuální vzrušení, ale žena ve mně nebyla úplná. Žena ve mně milovala svého partnera, ale nemilovala sebe. Svými projevy lásky partnera dusila, bála se, že o něj přijde a snažila se ho k sobě připoutat. Nyní to byl už manžel, změnila jsem svou životní roli. Z milenky se stala manželka a matka. Někde v koutku duše jsem věděla, že mám zachovat všechny pozice. Milenku, manželku a matku. Ale zatímco matka ve mně sílila, milenka stagnovala a manželka se utápěla ve frustraci a hysterii. Ještě stále jsem nechápala, že bez lásky k sobě nemohu prožívat úplnou lásku k mému muži, ani k synovi. Očekávala jsem projevy lásky mého muže a zlobila se, když jsem je nedostávala. Cítila jsem se jako pošlapaná rohožka a ruku v ruce s mými pocity narůstala nespokojenost a začaly přicházet nemoci. A nejen mé. Své nemoci jsem neřešila, naopak, vítala jsem je, byl to jakýsi způsob sebetrestání a utápění se v nicotě. Musela jsem však řešit problémy syna. A moudrost vesmíru mě tak poslala na cestu.
Na jedné straně stojí vysoce rozvinuté technologie ve všech oblastech lidského poznání, obrovské množství dostupných informací, které umožnují zkvalitnit život a na druhé straně je život člověka jako takového, jeho pud sebezáchovy, snaha neutopit se v množství těchto informací a zmatku z nich, neztratit sám sebe, ale zároven najít něco, co se může jevit jako dávno přežité, neživé, přesto někde ukryté, prapůvodní tajemství lidství, nebo také ženství, jež čeká na svoji renesanci a co nám tyto nové objevy aspon částečně odkrývají. Bezrozměrnost poznatků a postupně poznaných souvislostí s naší prapodstatou je úžasná a fascinující, přesto vyžaduje cestu a hledání. Jako takovou cestu poznání mystických a zároven reálných prožitků jsem si vybrala jako jednu z cest cestu Tantrajogy - sestavu Mohendžodáro.
....,Následujte tělo. Dejte vašemu tělu svobodu cokoliv vyjádřit ... VYBOUCHNĚTE! ... Nechejte tělo převzít moc. Nechejte aby vyšlo všechno, co potřebujete vyhodit. Úplně se zblázněte ... Zpívejte, křičte, smějte se, pištěte, plačte, skákejte, třeste se, tančete, kopejte a házejte sebou. Nic nedržte, pořád se pohybujte. Na začátku často pomáhá si to trochu zahrát. Nikdy nedovolte vaši mysli zasáhnout do toho co se děje. Zůstaňte pořád totálně s vaším tělem."
Mohendžodáro navrací ženu do všech vývojových etap, umožňuje podívat se na prožité fáze zralejším a zkušenějším pohledem, oživí ty zapomenuté, dodá energii do těch, které nás teprve čekají. Může dosytit vnitřní ženu tam, kde to právě nejvíce potřebuje. Je-li žena připravena a prožívá-li jednotlivé pozice s meditativní pozorností, energie dané ásány jemně ošetří zraněné místo. Pomáhá všechna ta místa v těle i v duši ?vidět?, cítit, vnímat. A to často stačí, věnovat onomu poranění, strádání vědomou pozornost, být s ním, vydržet u něj, neutéct. Pak jej můžeme integrovat ? jako součást sebe samé, třeba jen pro ?teď ?, pro tuto chvíli. Teď a tady vnímat svoji celistvost, nevybírat jen části, které se ?hodí? ? nám, přátelům, rodičům, muži?Někdy jsou to objevy radostné, jindy bolestné, ale vždy nesou esenci skutečnosti takové, jaká je.
Tak vyplouváme do bouřlivých vod Atlantiku, požene nás pasát, vítr příhodný pro plavbu na Jih, směrem na obratník Raka.....on line reportáž zde od cca 17.12.......http://members.chello.cz/tcs/index.php
Před 6 lety mi lékař na základě vyšetření ultrazvukem stanovil diagnózu, která mě šokovala - myom ve tvaru koule s průměrem 7,5 cm, vyrůstající z dělohy. Snažila jsem se proto získat co nejvíce informací, abych se uzdravila bez chirurgické operace. Gynekolog mi totiž po vnitřním ultrazvuku sdělil podle něj jediné možné řešení ne právě nejšetrnějším způsobem: ,Od této velikosti to bereme i s dělohou." Tehdy jsem chtěla mít ještě další dítě, o to víc jsem se snažila o uzdravení přírodní cestou. .....
Cítila jsem, že tato prázdnota souvisí s mým ženstvím,kterého se přímo nedotýkalo nic z toho,co jsem předešlá léta dělala.Cvičila jsem tai-chi,věnovala se józe,tancovala orientální tance a stále víc jsem toužila po svobodě a ne po nabírání dalších forem. Ano,osvobodit se od vnějších forem, které jsem po celý předešlý život přijímala! Být sama sebou?
.... .......Přečtěte si práce napsané na konec školy MOHENDŽODÁRO, tantrajógy pro ženy...některé příběhy jsou hodně osobní, jiné se zase snaží zachytit teorii Mohendžodáro .....některé zveřejněné pod pseudonymem, jiné přímo pod autorm.....budeme je publikovat postupně, jedenkrát za čtrnáct dní jako seriál... .......
