Svatbou muž a žena získávají jiný právní a správní statut. Stát podporuje takové uspořádání mezi mužem a ženou, které je pro něj výhodné. Státní úředníci chtějí pokud možno jedinou formu manželství, aby lidé byli snadno řízeni, klasifikováni, spravováni. Aby bylo snadné vybírat daně, eventuálně daně odpouštět.
I dnes má člověk omezené formy svého statutu (stavu). Může být takzvaně svobodný nebo ženatý či vdaná, eventuálně rozvedený(á). Může mít jednu ženu nebo jednoho muže (myšleno v Evropě), nejsou podporovány manželství lesbiček nebo gayů, neexistuje manželství malého společenství, respektive malé společenství nemá obdobné možnosti jako klasický svazek.
Nastoupili jsme cestu k duchovnímu obrození. A časem přišla únava. Únava z množství informací. Najednou máme
problém si vůbec nějakou knihu vybrat. Náhle přichází temná noc duše.
Cítíme, že nám schází chuť a motivace, ale nechceme to vzdát. Proplouváme tím temným obdobím s naprostým zoufalstvím a zjišťujeme, že jsme opět na samém počátku.
Sdílení je ve své podstatě velmi prostá věc. Žádná věda o manipulaci. Jen sdílet a jen naslouchat. A když naslouchat, tak se při tom nešťourat v nose, nemyslet na to co řeknu potom, jak to on řekl blbě, či co bude na oběd, ale být u toho. Opravdu být. Jak prosté že?
Po čem vlastně tahle úvaha volá? Zajímalo mne, jak svou domácí terapii prožívali ostatní, jaké to pro ně bylo, zajímalo mne, jak se to projevilo v nich samých a následně v jejich okolí, jak to pohnulo s jejich vnitřním světem, co nového to vyplavilo z velkých hloubek jejich duše a jak s tím naložili! Proto mám pocit dluhu, něčeho, co mělo proběhnout a nezadařilo se. Abychom něco takového hodnotného uslyšeli, museli bychom tomu nejdřív dát prostor, třeba obyčejným tichem, vlastním naladěním, podporou, či posvátností chvíle nebo soustředěním se...
Nebezpečný Guru Shunyam, který je známý svým pseudoduchovním hnutím Reiki živá cesta opět zaútočil. Tentokráte se vymytí mozků u jeho oddaných projevilo rafinovaně. Začínají skládat o něm a o hnutí samém básně. Známý psycholog prof. Šťastný komentoval následující báseň jako návrat do dětských let. Oddanou adeptku, autorku onoho dílka pak jako snovou osobu žíjící v nereálném imaginativním světě. Odtržena od skutečnosti a s oddaností sobě vlastní pak básní o smyšlených výjevech svého dětského světa.
Považuji za důležité na tyto nebezpečné praktiky upozornit.
Stal jsem se SKROMNÝM A NESOBECKÝM. Výsledkem je moje celoživotní tápání. Útěky od zodpovědnosti za SVÉ DÍLO. Obětuji se za druhé a sám nic nezískávám. Vložená energie do toho co tvořím, se mi nevrací, protože na tom co stvořím chybí ZPÁTEČNÍ ADRESA … TOTO JSEM UDĚLAL JÁ!!!! A
Pochopení rodiny jako duchovní cesty je způsob života, při kterém chápeme rodinu jako životní příležitost, během které se můžeme rozvinout. Můžeme rozvinout vědomí o nejzákladnějších otázkách života, můžeme se řešením všech otázek rodiny transformovat.
Muž i žena chtějí směňovat hmotu za city , ale tím si zadělávají na problémy. Směňují něco co mají za něco co nemají. To je sice podstatou směny, směnou chceme něco získat, ale zároveň je to nepochopení přírodního zákona .
Protože hmota je směnitelná za hmotu a city jsou směnitelné za city.
Hmota nemůže být směněna za city neboť city a hmota mají zcela jinou kvalitu. Podléhají jiným zákonitostem. Nikdy city nezískáme hmotou a nikdy hmotu nezískáme city.
Založení nové rodiny je důležitý akt, který člověka ovlivní na dlouhou dobu. Založení rodiny znamená, že původní rodina, ve které člověk vyrůstal, přestává stačit, neboť jednotlivé role jsou již obehrány a odehrány. Abychom se mohli dále vyvíjet, abychom mohli naplnit svůj život, potřebujeme novou sociální jednotku. Jednotku, ze které budeme čerpat sílu. Rodina je organizovaná jednotka, která určuje způsob našeho sociálního života. Je to uskutečněné spojení našich citových a materiálních potřeb. Jedná se rovněž o výměnu služeb a podpory.
Většina lidí je nemocná právě proto, že řádně nezakusili pocit vítězství, že nepoznali triumf, že nepoznali pocit úspěchu. Proto, když se nám cokoli podaří, dopřejme si nějaký čas pro vítězství, pro triumf, oslavme to, co se nám podařilo.
