Nikdo z nás jistě nezapoměl na jedny z hlavních průvodců diktátů z českého jazyka, z dob školních lavic. Zde si však dovolím češtinu nechat malinko stranou a pojmout je ze zcela odlišného pohledu. A to z pohledu čistě ženského, půvabného a přitažlivého.

Zasvěcení předcházelo rozdělení na skupinu mužů a žen a samostatná příprava a vysvětlování. Při těchto přípravách na rituál a přípravných technikách jsem se cítila neklidně, nervově a vnitřně rozechvělá.

Nejsme, tady nikdo, je to jen čas, který tomu dáváme, ale nejsme, je to vášeň, je to …. je to radost, je to rytmus, je to vzdech, dech a výdech, ale my tu jsme jen proto, abychom si uvědomovali radost, vstřícnost a prožitek sjednocení s Bohem. Nejsme v ně ai nejsme ai uvnitř aj, nejsme ai ai ai. Nejsme ai ai já ai já ai I!

O hledání, o překročení, o vyzkoušení, o nalezení, …
… o tvořivé energii

Jsem malá, jsem malá, jsem malá malinká, malinká duhová kulička zakoulená pod postelí. Nemám žádný význam, kdysi si se mnou někdo hrál, ale pak mě vyměnil za skákací kuličku se třpitkama uprostřed.

Najednou to přišlo. Moje chování se začalo měnit.
V momentu, kdy jsem pro svoje chování začala hledat pojmenování jsem v mysli objevila slovo vášeň a postupně jsem pro toto slovo začala vymýšlet a hledat okamžiky, místa, chvění na těle, pocit přitahování a nezdolatelnou touhu, která bývala vášní naplněna.

- rozdělení muži, ženy bylo hodně silné a moc jsem si to užíval

Já jsem a jenom jsem já a nikdo jiný, jenom já. A pak jdu. Nevím kam, ale je tu modrá obloha a mraky a klasy a jedna holčička s vozíčkem, vozíček je ze dřeva se šprušlema a táhle ho za sebou, je to dětský vozíček.

Velmi tenká hranice mezi nějakým „transcedeutálním“ zasvěcením a swinyers. Jinak ale dobrý pocit z odvahy a velké statečnosti všech. Mírně vzrušující, avšak intimně jemné. Krásný zážitek s jednou ženou – když jsem k ní přistoupil, chvěla se velkým strachem. Přešlo to v krásné, něžné objímání a hluboký pokoj na duši.

Vidim svetlo, které svieti na mňa zblízka i zďaleka – prečo sa to deje? Prečo vidím? Vopred by aj bolo treba vedieť, čo a kedy se stalo v našich knihách