Každodenně se probouzejí miliardy mužů. Každé probuzení je jiné a ne všechna probuzení jsou příjemná. Několik milionů mužů má však štěstí, že se probouzejí krásně a možná jich jsou jenom tisíce nebo jich jsou jenom desítky a možná je jen pár jedinců, které potká štěstí být probuzeno způsobem, který ovládají jenom milující ženy a to v okamžiku, kdy takové probuzení naprosto neočekávají.
Na mystériích jsme prožili mnohé situace, které se dotýkali
monogamie /monogamie- žití s jedním partnerem/.
Častokrát to byla pro mnohé páry velmi bolestná zkušenost, když třeba partnerka měla dovést svému muži sokyni a poté s láskou pozorovat, jak si ji bere, jak jí líbá, hladí, nebo když muž viděl svou ženu v objetí jiných mužů.
Objevovaly se různé strachy, slzy, zoufalství a žárlivost. Častokrát se vytvořil přímo kotel těchto emocí a pocitů a ony pronikaly do hloubky duše a otvírali věčnou
otázku.
Pro mě osobně to bylo letos velmi silné téma, napadá mne
tedy úvaha o monogamii sociální a sexuální a na téma dokud nás smrt nerozdělí.
Varanasi, mesto Sivy, na brezich svate reky Gangy, jedno z nejsvatejsich mist v Indii. A tam jsme i my potkali naseho pritele Sambua, mladeho hinda, ktery nam vypravel tajuplny pribeh o smrti a ritualu upalovani. Ponorili jsme se do jeho slov a sami jsme pozdeji zazili onu prizracnou atmosferu smrti, smesici vuni palenych tel a vody Gangy.