Původně jsem toto psal jako reakci na Moniky článek o ženské sexualitě. Sice nejsem ten pravý, kdo by k tomu mohl něco psát, ale když jsem viděl, jak málo odezev tak důležité téma vyvolává, tak potřeba komentovat byla silnější než já 
. Pak jsem zjistil, že jsem se rozpovídal víc..... Takže ten začátek je vlastně komentář.
Klasický mýtus o Adamovi a Evě, který popisuje milostný akt jako dědičný hřích. Obviňuje na prvním místě Evu z přirozené sexuality. Potom nastoluje kult nedotčené Panny Marie. Jak jednoduchá a promyšlená strategie!
Laos je zemí hor a řek. Toto tvrzení platí pro jeho severní část. Právě tyto přírodní bariéry proti vnějšímu světu mu umožnily izolaci a proto se kulturní tradice severních kmenů udržely do dnešní doby.
Lidský život má smysl, když v jeho průběhu člověk spěje odněkud někam, když na začátku života se člověk nachází v určitém stavu mysli a energie, a v průběhu života dochází ke změně tohoto stavu. Změna znamená život. Cokoliv, co se mění, žije...
Květino spící, ležíš tu ...
Kdo je to vlatně Marry Staggs která vynalezla a propaguje tuto metodu?
Jaké bylo první mužské tantrické setkání v Lažánkách?
"Vydali jsme se do nitra asijských pouští a měli jsme sebou jen jediného spojence-odvahu. Vše ostatní bylo proti nám: příroda, lidé. Šli jsme po písečných přesypech v Ala-šanu a Tarimu, přes cajdamské a tibetské močály, vystupovali jsme na obrovské pohoří, jimiž vedou průsmyky v nadoblačné výšce. Po dva roky jsme žili jako divoši pod širým nebem, ve stanech a jurtách, snášeli jsme čtyřicetistupňové mrazy, ještě větší vedra astrašlivé pouštní bouře....Prošli jsme a prozkoumali místa Střední Asie, na která ještě nevkročila noha Evropana....."
N.M. Przewalskij: Od Kjachty k pramenům Žluté řeky (1883-1885)
JSTE dobro a milosrdenství a soucit a porozumění...
Právě jsem dopsal poslední odstavec ve svém životě, který mluvil o vztahu k NÍ. Právě jsem dopsal poslední odstavec tohoto článku, který jsem psal dva měsíce. Vím, že člověk musí dopsat nejpve jeden odstavec, jednu kapitolu, aby mohl začít psát další……ale přesto se vnitřně nechceme s tím právě dokončeným odstavcem rozloučit. Doufáme, že ještě budou věty, které by se daly dopsat…..Většinou doufáme marně.
