Moje cesta za spontánním uměním a zpráva o tom všem - Jasná zpráva o ztrátě mozku, jupííí. Jak mám věcně popsat něco tak barevného, smyslného a proudícího, jako byla cesta za spontánním uměním?

Šla myšička obilím , kráčela si zvesela, je poprvé od maminky a od svých bratříčků. A chce se podívat, co roste za tím obilím.

Cesta za duhou – osvobozující rituál s barvami
- v čase kdy probíhala příprava k rituálu – stříhání bederních roušek, vysvětlování postupu rituálu se objevovala mírná nervozita

Vejce jde na vzduch, šálek, ženská, marní čas, leká se žáby, marnotratnost zelená, ví, že oranžový má náskok

" … ale jestliže lidé vědí o božské jednotě a chápou,
že svět není náhodná událost, ale naopak se vyvíjí
podle plánu, nemají se čeho bát.
Člověk má buď víru, nebo strach,
ale nemůže mít obojí …"

(náčelník Majestátná Černá labuť, Poselství od protinožců)

Rituálu předcházela celodenní příprava, co ve mně vyvolalo pocit očekávání něčeho velkého a významné. Igorek nám postupně odtajňoval jeho jednotlivé části a mně se zmocňovala velká energie a radost, že budu moci zažít tak krásnou techniku. cítím, že potřebuji sdílet svoji energii (prožitku, sexuality) se ženami

Hvězda letí, toulá se oblohu, uf co to tu je? Ostré hrany to má a tamhle v dáli se valí hrůzná masa.

uctění mateřské lásky
- přijetí mateřství
- dávající láska
- úcta k ženě

Smutný jde v ulicích tmou. Opil se zas v báru. Ví, že nesmí tolik pít, pak je úzkostný, a takto si zoufá, neví, kam jít.

" Mohenžodáro je staré město kolem řeky Indu. Víš, že to město bylo mnohokrát pobořeno záplavami a znovu bylo postaveno do své původní podoby? Byla to tradice. Hodnotné věci se udržovaly ve své původní podobě. Co nemělo smysl, odnesla voda, co mělo smysl, bylo znovu postaveno." V srpnu loňského roku jsem se poprvé setkala s cvičením Mohežodáro a přestože jsem ve svých pocitech byla jako zmíněné staré indické město po zničující povodni, kdy nezůstal kámen na kameni, po necelém roce "stavění" za pomoci všech lažáneckých lektorů, začínám cítit nově postavené základy, které už unesly nové zátěže a zkoušky. Vnímám energii a sílu, kterou mám ve své podstatě a vím, kde a jak ji hledat a nalézat. S obrovským obdivem a pokorou si uvědomuji dar, který jsem dostala a cítím v sobě chuť se o něj podělit. Je mnoho žen, které jsou svým životem unavené, možná bojují s vyhořením, ztrátou energie, možná rezignovaly na svoji ženskost. Vím, že i v mém okolí je mnoho takových žen a že mám všechny předpoklady materiální a technické k tomu předávat poznání Mohenžodára dál. Zdá se to tak snadné, umožnit dalším ženám nalézt opět radost a chuť do života.