Není to tak dávno, co jsem měl rozhovor s jednou krásnou mladou ženou o cílech v životě. Řekla tento názor: „Pokud mám před sebou nějaký cíl a jdu za ním, tak přeci žiju v budoucnosti, ne tady a teď. A já chci žít tady a teď a tak si cíle nedávám“.

Pranámě

Jako Morana, jako Smrtka vystupuje v roli ženy, která zabíjí, aby se mohlo zrodit nové.

Často se zabývám otázkou, proč mi dělá dobře vše, co je spojeno s uměním. Proč se k němu nestále obracím, ať aktivně nebo pasivně…?

Marťa K. mě poslala na email svůj příběh, abych jej zveřejnila na sugamě. Děkuji za toto krásné a opravdové sdílení, které je autentické a plné emocí. Snad to pomůže k tomu, aby ty z Vás, kdo prožívají něco podbobného poznaly, že mnoho osudů se opakuje, mnoho příběhů se opakuje. Mnoho vnitřních stavů a hledání je stejných. Jde jenom o to se probudit a říct životu své ANO.

Ve stručnosti bývá síla, mnoho slov je někdy nadmíru. Tak tedy toto je přesný a stručný plán cesty pro rok 2007. Všechno co se skrývá za místy a událostmi je na fantasii cestovatele.

Fotky z festivalu

Úleva slz, které se nedaly zastavit a bezpečí mužské náruče byly v té chvíli také to nejkrásnější. ...

Milí přátelé,
z vnitřního přetlaku cítím opět potřebu napsat něco na témě mně tak blízké - svoboda, láska, život. Možná to bude článek trochu pobuřující, který sem tak úplně nezapadá, možná vás nechá zcela bez zájmu chladnými a možná už máte všechno tak dokonale vyřešené, že ho přijmete ze skutečného božského nadhledu. Pokud tomu tak opravdu, skláním se před vámi s velkým obdivem a úctou.