Před třemi roky jsem se začala učit cvičení Mohendžodáro, tantra jógu pro ženy. Různé okolnosti způsobily, že jsem cvičit přestala. Ale pořád mě něco říkalo: vrať se, cvič, vrať se, cvič….! A tak jsem znova začala a vytrvala. Děkuji za to, jsem za to moc vděčná. Toto cvičení mi přináší klid, větší vyrovnanost a větší spokojenost mě samé se sebou.
Jsem za to vděčná i z dalšího důvodu. Jsem přesvědčená, že tantrické cvičení báječně doplní mou práci.
Pracuji totiž jako terapeutka energetické psychologie EFT. Znamená to, že pomáhám lidem odstraňovat z jejich života negativní emoce jako je strach, fobie, úzkost, panika, žárlivost a mnoho dalších. Pracuji nejen s jejich emocemi, ale i s jejich energetickým systémem těla.
Člověk žil a já smrděla. Nevím co s tím dělat. U toho stromu byl záchod, hodila jsem tam jablko a ono se mi vrátilo ze záchodu zpět. Moc se mi to líbilo a tak jsem zavolala ostatní a všichni donesli další jablka a další záchody, to bylo super.
Byla jsem zraněná a bylo mi bídně.
Poprvé v životě jsem pociťovala, jak moc potřebuju výhradně ženskou energii.
Pro sebe.
Hodně mých klientů a blízkých jí ze mě cítilo. Byla jsem tím hodně zaskočená. Jak to, že oni tu ŽENU ve mně vnímají a přitom já se tak vůbec necítím? Nevěděla jsem, co s tím.
Po půl roce mi přišlo do života Mohendžodáro….
Tématem mé práce je zamyšlení nad tím zda-li psychoterapie nebo jiné učení je pro člověka důležité a má nějaký smysl. O pojmu psychoterapie již bylo napsáno mnoho a v tomto oboru je těžké již něco vymýšlet, ale každý z nás si pod tímto pojmem představuje něco jiného. Ve zkratce by se dalo napsat, že se jedná o pomoc jinému nebo jisté skupině se stejným zaměřením jejího problému. Musíme si ovšem položit otázku zda-li je důležité pomáhat ostatním, když nedovedeme pomoci ani sobě a zároveň i otázku, jak jim pomoci, když si nedokážeme pomoci sami.
Osobní sdělení o jedné akci. Co jsem cítil, co jsem prožíval, detaily, kterým jsem si všiml. Tento program se stal pro mě obrovskou výzvou v přijetí intimity ve skupině mužů. Předcházelo tomu osobní drama ve čtvrtek, kdy jsem intimitu nezvládl, nedokázal jsem přijmout své tělo v nahotě před jinými muži, a ve vzteku rozbil stolek.
V noci svítil měsíc, i když mi bylo horko a měla jsem pocit, že svítá! Proč? Dívala jsem se na hvězdu.
Tančí motýli na louce, tančí tam víly, tančí na louce, kosmonauti tančí tam tanky, kosmonauti do nich nasedají a víly na ně vystrkují zadek, protože jsou naštvaný, že odjíždějí.
Mojí duši zaplavil pocit absolutního souznění a obrovitánské lásky ke všemu co jsem schopna vnímat. Uvědomuji si jak jsou všechny tyto prožité věci důležité a mají všechny stejnou hloubku. O žádném z těchto pohledů, pocitů, prožitků nemohu říci, že by více či méně ovlivnil můj postoj k životu a k sobě samé..........Jedno s druhým je ve vzájemném vztahu, vše se sebou souvisí a nic se neděje náhodně. To už nám říkali naši dědečkové a dnes mohu s pochopením říci " JE TO TAK ". Děkuji za tu zkušenost