Kundalini sídlí rovněž v mozku, tradiční umístění kundalini na spodní části páteře souvisí s představou postupného růstu a s přípravou těla na větší energetické působení. Kundalini v mozku souvisí s hypofýzou, hypofíza je Šakti a chce se spojit a znovu probudit epifýzu, Šivu.

Do umění prožívat totiž můžeme zařadit všechny lidské schopnosti. Prožívání je uměním uvolnění, uměním meditace. Prožívání je uměním vytvořit v sobě energii ohňě. Je to umění jak se vyjadřovat a také jak zahájit nonverbální komunikaci. Jak z ničeho, jak jenom z tušeného záměru vytvořit energetické spojení s druhým člověkem.
Je to o to těžší, že vše se má dít samo.

Obraz pískoviště, obraz hraní si se stejnými hračkami je symbolický. Citovou, sexuální a estetickou výměnu můžeme skutečně přirovnat k setkání dvou dětí. Je-li přátelství vyrovnané, tak jeden den se hraje na jednom pískovišti, druhý den na druhém pískovišti. Jeden den se hraje s jedněmi hračkami, druhý den se hraje s druhými hračkami. Zkušenosti se prolínají, hry se mění a kvalita se posouvá.

Zabíjení a smrt mělo rituální význam. Zabíjet patřilo k běžnému způsobu života a proto se dá říci, že primitivní náboženství lovců a sběračů bylo náboženstvím smrti. Smrt byla ctěna, bohové měli charakter krvavých ničitelů a smrtonosné síly. Obsahem primitivních náboženských rituálů bylo jak uctít, ukojit a nasytit nebezpečená hladová božstva. Jak je uspokojit, aby se slitovaly nad kmenem. Božstva byla uspokojována krvavou obětí - obětí zvířecí nebo obětí lidskou.

Estetika ošklivosti se zrodila v západní společnosti na základě potlačení sexu a na základě myšlenkového pohledu na umění a krásu. Intelektuálové zaujatí svými myšlenkovými pochody ztratili kontakt se svým tělem.

Pro tantru duchovní život existuje na všech tělesných úrovních, celé tělo je vědomí. Tantrickou zkušenost nelze nahradit vzděláním nebo intelektuální cestou. Tantra je věda a není náboženstvím. Je otevřena kterémukoliv člověku bez ohledu na jeho vyznání. Tantra je prožitková věda.

Typickou aktivitou tantry je spontánní tanec, tanec meditativní nebo tanec extatický, kterým se tělo nabíjí nebo kterým se tělo vyjadřuje.
Typickou aktivitou jógy jsou přesná cvičení. Spartakiáda, kolektivní masová cvičení, které předchozí režim zneužíval, mají k józe v něčem blízko. Sparťanská výchova je de facto synonymum k jóginské výchově. Když k řecké Spartě přirovnáváme jógu, tak tantra se najde spíše v Athénách, v kolébce umění. Sparta kladla důraz na vojenská umění, na vojenská cvičení, Athény kultivovaly ducha a city.

Je skoro nemožné věcně popsat tak okouzlující zážitek. Cesta za duhou začala velkými přípravami a nacvičováním tance: vlastně to ani nebyl tanec, ale víření neskutečné, osvobozující dlouhé víření.

Velké moře se mnou pohnulo,

Vyrazilo se mnou na plavbu.

Pohazuje si se mnou jako řeka s řasou.

Nebeská bán a mocný vzduch mnou pohybují,

Pohybují mým nitrem a strhly mě k tomu,

Že se třesu radostí.