Celým mým životem procházela jedna žena. Tato žena žila pro rodinu, dýchala pro rodinu, obětovala se pro rodinu. Vždy chápající, odpouštějící......
Tepanoé píše: .....................vyrážím do polí....do prostoru..napojuji se na
přírodu,odevzdávám tělo,at si jde ,kam chce....toužím po uvolnění,,s každým
nádechem ze mně vyrážejí skřeky...až v lese u stromu,v objetí ,přichází mokrý
úlevný pláč....sunu se k zemi..klečím ,objímám strom...vzpomenu na mail
kamarádky,,,nedovedu přijmout lásku?....najednou objímám nohy muže,,,,pláču a
prosím o odpuštění,,neumím to jinak..pomoz přírodo..bráním se přijímat,bojím se
odevzdat..........děj běží,nevím přesně,kde jsem chodila pak....snad se potácela
po lese....vyčerpaná,plačíc,sotva jsem došla domů...vyčerpaná pláčem...ale bez
úlevy.....
Bylo to jako procházka s Ježíšem v Galilei? Jako tanec s Krišnou a Gópí? Jako meditace v komunitě Gautama Budhy?
Na Google se objevilo zajimavé video.
http://video.google.com/videoplay?docid=1916549395176220097
Většina mužů nežije svůj život. Místo toho žijí ve velké přetvářce ....
DOPORUČENÉ UŽÍVÁNÍ PŘÍSTROJE
... jsi má prvolásková vůně ...
Setkání se životem a smrtí. Uvědomění si, že tyhle dvě věci jsou stále spolu, kde je život je i smrt, kde je smrt, je i život. Nelze to od sebe oddělit, nelze proti tomu bojovat, nic dělat. Musíme se to naučit brát, jak to je. V džungli je krása i krutost. Během jedné minuty můžu zažít krásu, nádherné pocity, ale také mohu být zraněná, mohu čelit napadení, smrti...
Jednou za rok by měl člověk vykonat pouť, akt, akci nebo cokoli, co jej vykolejí ze zaběhlých kolejí. Nejlépe nějaký svůj dětský sen, nezvyklý, nový čin. Přišla mi přeplavba Salerno- Sardinie- Liparské ostrovy přes známé tyrrhénské moře na konci dubna. Čtrnáct dní plavby na otevřeném moři. Pro někoho možná denní realita, pro mne velká výzva. Carpe Diem !!! Beru tuto přeplavbu jako přípravu na pouštní Rajastan v Indii. Moře a poušt, dva protiklady....moje soukromá cesta
Mužská tantra jóga se vydává na cesty ...
