Ďábelské tance se tančí proto, aby zbavily člověka démonů, neštěstí, nemoci, všeho zlého. Ďábelský tanec má mnoho tváří. Jedna je Sanni Yakku, tanec na vyhnání démona nemocí. Tohoto démona nemocí může představovat celá řada postav a zvířat, nejčastěji je to kohout, slepice, levhart, divoké prase, také ženy: od malé dívky, těhotné ženy až po matku.
Princ podléhá volání své duše (Rusalka) v veden kouzlem vnitřního hlasu se setkává se svým božstvím. Během celého příběhu zápasí se svými smysly (vášeň, touha), aby jim nakonec podlehl.
Současně odmítá cit víly, kterou proměňuje láska v ženu "Chladí mne tvoje ramena, ty bílá krásko studená !" Tak jako vše spěje v projeveném světě do konečné harmonie, tělo i duše touží po souznění. Jakýkoliv výkyv na tu či onu stranu posunuje "vnitřní kompas" do opačné polarity.
Nový národ je časem napaden jiným kořistnickým kmenem, který ovládne již vybudované a zkultivované území. Aby se nový kmen mohl usadit potřebuje znát umění zemědělství a chovu dobytka, proto zcela nevybije původní obyvatelstvo a naopak z něj těží. Často zavádí určitý způsob otroctví nebo nevolnictví. Kmenový vůdcové vytvoří novou šlechtu a první léna. Jejich divocí bohové vlivem usazení jsou zapomínáni, je zde Kult bohyně matky původních obyvatel, který je stále živen. Začíná mít vliv na nové osadníky, jejíž způsob života je jiný a tím pádem charakter původních bohů nevyhovuje.
Harappané měli rádi tanec, hudbu, divadlo sochy. Obě civilizace Indu i Gangy měly v různých podobách kult matky, lingamů, hadů a Šivy, který je předárijský a pochází z drávidské civilizace.
Známé jsou Nágakhály-drávidské Merkurové hole vytesané do kamene pod stromy. Had symbolizuje smrtící sílu, ale i záhadu života. Dva propletení hadi je sexuální symbol, symbol spojení a tvoření dvou protikladných sil.
Známé jsou i symboly bohyně s roztaženýma nohama i rukama.