ženství i život se skládají z maličkostí. Ideály a představy jsou tak trošku berličky. Hledám v sobě ženu Bohyni za pomocí vhledů, fantazie za pomoci kurzů, ale přece musím vědět, že to je jen návod skutečnost je život.
Na druhou stranu od okamžiku kdy hledám, jsem se stala mnohem pozornější i k tomu co se děje venku, nejen jak se mění mé vnitřní nastavení.
... brouci v písku, řev velbloudů, bezhlavá koza, gulášek ...
Vzývá se ženství, „Velká matka“, „bohyně“ – jedním slovem – ideál, ale
konkrétní žena, matka, která se místo toho, aby byla zaměstnaná a
výchovu dětí přenechala někomu jinému, se o své děti sama stará a je
pouze „ženou v domácnosti“, je v nejlepším případě soucitně vysmívána a
dost často tajně opovrhována.
Muži spějí k tomu, aby se stali hlupáky a ženskými hračkami.
Nedávno jsem byla u akupunkturisty. Vystrašil mne....moje dráha ledvin je prý na tom bídně....a tak jsem prostudovala sedm učebnic klasické čínské medicíny a tři další příručky.....možná se vás to také týká.....tak třeba vám přečtení tohoto článku trochu pomůže....je tam i pár praktických rad....
Chtěl bych vám vyprávět příběh. Žádné Mojo Ylosvké filozofování, tak jak ho někteří znáte. Prostě příběh. Příběh o mně. A možná také trošku o Indii, ale hlavně o mně. Spolu s indickým prachem, který se mi usadil v plicích, se mi také něco usadilo v srdci a v duši.
... noc stříbrem jiskřivá ...
Jak jednoduše zní tato otázka........že?
Slova, slova, slovíčka, jako perníková srdíčka
.... tentokrát obrazově ....
indická parta, svatba a dortíček
