Dnes jsem se tedy rozepsala.......
Podívala jsem se dnes a poslední dny do historie a nalezla dopis své rodiny. Byli jsme moravští Chorvaté a měli svůj domov na jižní Moravě.......přesto jsme byli rozvezeni v temném vlaku po celé naší republice, vždy jedna rodina do jedné vesnice.....aby nás komunisté asimilovali.....
a to se jim povedlo, já dnes umím chorvatsky pouze: Ni si čula? Neslyšela jsi ?
,,V největší tísni obracíme se na Vás pane presidente s úpěnlivouprosbou o milosť a slitování.
Jsme moravští Chorvaté, je nás málo, sotva 3 000 duší a přeci jsme si po dobu téměř 400 let zachovali svoji řeč, svůj kroj a své zvyky. Žili jsme v německém moři, jen sami sobě, ženilijsem se mezi sebou a tak zůstala naše krev, až na malé výjimky, čistá./.../
když přišli Rusi vítali jsem je jako své osvoboditele a bratry.A nyní téměř rok od našeho osvobození, kdy jsme byli ujištěni, že jsmepostaveni jako Slované na úroveň Čechů, dne 4. 4. a 5. 4. t.r. přišlik nám Češi z Jugoslavie a úředníci z Mikulova a začali nejen Němce nýbrži Chorvaty odsunovat. /.../
A nyní, již 3 týdny od nešťastného 4. a 5.sedí naši lidé v táboře v Mikulově a mají býti odvezeni do neznáma./.../
Pane presidenta zachraňte naše lidi, udělte jim milosť a celá naše obce bude Vám vděčná a bude Vám žehnati. Nebudou-li brzy propuštěni z tábora zemrou, neboť nemohou žít bez práce./.../^
Sičová Magdalena č 307.^/.../
Všichni celá vesnice by to podepsala, ale moc by to umazali".
Chcela by som pred odchodom všetkých očkovaných a očakávajúcich účastníkov Indie pozdraviť.
Fáza zrovnávania vecí, do zblbnutia rekapitulácia, či sa na nič nezabudlo. Už nech letíme!
Váženie, pasová kontrola, Igorkova falanga...India. Prajem všetkým mystické záznamy, cesta je ich nevyčerpateľným zdrojom.
Dovolím si podeliť s jedným z nich .Výstup na horu Savitri. Na jej vrchole zdravím ľudí, poskakujem po schodoch, východ slnka tančím, malého vtáčika s Gandi-jim fotím.
Do misky z kokosového dreva, svetlo nalievam.
Som horou povznesená, srdce jasá a hlava spieva. Igorko dáva mená. S radostnou odvahou idem i ja oň poprosiť.
Pozrie sa na mňa, usmeje a na päte ma obracia: „Si tu skoro, ešte si nemeditovala.“ Odchádzam a dávam oči v klin. Sadám na okraj hory a pozerám pod seba. Ticho a šírina. V čase pokory pristupujem k učiteľovi, so sklonenou hlavou som pripravená.
Tebe neprislúcha žiadne Ma Deva, ani nič podobné, ty si proste len Guru-ji.
V blízkosti zdvíham hlavu. Nič viac, len prijatie. Áno...možná je to len hra, ale krááásna.
Když můj děda vykládal o tom jaké to bylo za jeho mladých let, tak vždy končil: "Dnes je to nuda!" A moc mne tím štval.
Mám úchylku. Když přijdu domů obvykle si udělám kafe, a podívám se na internet zda-li mi někdo něco hezkého nenapsal ....a taky se podívám na Sugamu nenapsal-li někdo tam. Jak to vypadá s mojí korespondencí Vás informovat nebudu...a na Sugamě?
Napsala Ing. Andrea Špidlová, cvičitelka MOHENDŽODÁRO stupeň I jako svou závěrečnou práci. Je to skvělý pohled a osobní zkušenost s touto nemocí. Možná, že vás napadnou, nebo znáte jiná řešení, pokud se Vás toto téma týká..........
Po zveřejnění předchozího článku se mi ozvalo několik žen s naléhavou prosbou. Sdíleli se mnou skutečnost, že mykózy - kvasinkové onemocnění nesouvisí ani tak s životosprávou, ale se SEXEM. A to v tom směru, že :
1) je li žena neštastná v partnerském životě a nespokojená v sexu, objeví se jako obranná reakce těla tato nemoc
2) změní li žena svůj život a sexuálního partnera ke své spokojenosti, mykózy jako zázrakem mizí
Málokterá žena je totálně spokojená se svým sexem, protože se na toto téma nabalují partnerské vztahy, setrvání kvůli rodině, majetku. Neschopnost partnera opustit, strach.
Dále nevědomost, že existuje ještě něco lepšího, tantra, tantrické milování, nebo milenec- tantrik od narození. Nebo zkrátka a prostě totální spokojenost a naplněnost milostného života...
Tak toto všechno mi bylo sděleno, a můj názor je souhlasný.....