Společnost nám léta vtlouká do hlavy různé hlouposti. Jen o partnerských vztazích je jich celá řada. Můžeme si třeba připomenout obecně známé rčení, že vztahy, kde nejsou děti, nemají cenu. Anebo že pokud dva lidé spolu chtějí být, musí nutně bydlet spolu a trávit spolu 24 hodin denně jinak vztah vypadá před ostatními divně. Dlouho jsem váhala, zdali píchnout do vosího hnízda a něco o tom napsat, ale nakonec jsem se rozhodla přispět se svou troškou do mlýna. Asi jako většina z vás si nejen pod vlivem lažáneckých akcí uvědomuji, že se vztahy je to zásadně jinak než se obecně říká a než káží společenské konvence. Nuže, začněmež:
Když jsem psal "Genitální chaos", objevila se v mé hlavě nenápadná myšlenka. Jakmile jsem však na ni zaměřil pozornost, protrhla se hráz a já jsem byl zcela zaskočený valíící se "řekou žalu", kterou bych v sobě už dávno nehledal. Váhám, zda tohle vůbec dát na web. Je to nehezké, ukřivděné a žalostné. Bez otevřenosti však není cesty dál.