V předchozím článku, v pohádce Pojednání o cílevědomosti, http://www.sugama.cz/s/modules/news/article.php?storyid=435, jsme se seznámili s Aloisem, mrzákem a stéblem suché trávy. Pokusme se teď rozebrat nejen co dělali a co dělat měli, ale i otázku "PROČ".

Není to tak dávno, co jsem měl rozhovor s jednou krásnou mladou ženou o cílech v životě. Řekla tento názor: „Pokud mám před sebou nějaký cíl a jdu za ním, tak přeci žiju v budoucnosti, ne tady a teď. A já chci žít tady a teď a tak si cíle nedávám“.

"Jen tehdy, pokud jsi sám sobě císařem,synu, stane po tvém boku císařovna."

"Marte, odhoď svou zbraň před tím, než vstoupíš do mého chrámu. Jinak tě vyrazím na tři doby!"
Tvá Venuše

Žil jednou jeden král. Myslel si o sobě, že je jediný král na světě a pokud opravdu není jediný, tak je určitě nejmoudřejší. Jen to ho mrzelo, že tak jak byl den dlouhý, tak za ním nikdo nepřišel a nepožádal ho o radu.

Na okraji města stál známý hostinec. Zdaleka vítal pocestné velkým nápisem: "Dnes si musíte za objednané jídlo zaplatit, zítra vás obsloužíme zadarmo". Stalo se, že se našli takoví vychytralci, kteří se otočili na patě a přišli zítra. ....