Muž i žena chtějí směňovat hmotu za city , ale tím si zadělávají na problémy. Směňují něco co mají za něco co nemají. To je sice podstatou směny, směnou chceme něco získat, ale zároveň je to nepochopení přírodního zákona .
Protože hmota je směnitelná za hmotu a city jsou směnitelné za city.
Hmota nemůže být směněna za city neboť city a hmota mají zcela jinou kvalitu. Podléhají jiným zákonitostem. Nikdy city nezískáme hmotou a nikdy hmotu nezískáme city.

Rodina jako citová, sensuální, sexuální potřeba

Potřeba založit rodinu se většinou vyvine z intimního setkání s partnerem, partnerkou.
Slova„ intimní setkání“ není potřeba vnímat jako pohlavní styk, ale spíše jako hluboké setkání člověka s člověkem, jako otevření se sobě navzájem, kde pohlavní styk je jistě významnou složkou.
Během intimního setkávání prožíváme citovou, sensuální, sexuální výměnu, jedná se o novou formu téže potřeby z dětství. Naši rodiče v původní rodině nám dle svých možností uspokojovali naše emoce a city, dotyky. Dle svých možností nám dávali bezpečný prostor pro citové vyjadřování.
Byla to svým způsobem příprava na naši novou rodinu, to, co v dětství mělo podobu mazlení a objímání, se v dospělosti vyvinulo jako citový a sexuální život s našim partnerem.

Pokud dětství bylo naplněné láskou, tak tento citový a sexuální vztah může být
plnohodnotný, pokud naše dětství trpělo citovým a sensuálním nedostatkem, tak náš dospělý vztah není dospělým vztahem, neboť pořád v něm hledáme své rodiče a svou dětskou potřebu.

Pokud není plnohodnotný vztah s partnerem, tak nemůžeme zabezpečit správné city v rodině a nemůžeme zabezpečit prožitkový prostor svých dětí.
Řekli jsme , že práce s hmotou v rodině je určitý druh výměny a obchodování, určitý druh podnikání a že všechny hmotné činnosti jdou vyjádřit v penězích.
Práce s city je rozhodně také výměnou, je to výměna pozornosti, energie, lásky.
Tato výměna však není vhodná pro peněžní vyjadřování.

Hmota má charakter obchodovatelné výměny, city mají charakter spontánní výměny

Kupčení s city

Založení rodiny a často její život vykazuje fenomén kupčení s city. Muž je většinou lépe finančně zabezpečený a tak má tendenci se o svůj majetek opírat. Podobně ambiciózní žena usilující o svoji kariéru.
V případě, že ztratí zájem své ženy a svých dětí, tak si jej chce kupovat. Nebo si existenčními hrozbami může vynucovat pozornost a lásku. Do jisté míry je to pochopitelný jev.
Materiálně zaměřená společnost vytvořila soutěžení o hmotu, existenční zabezpečení je pro muže proto obzvláště těžké, jeho zaměstnání nebo podnikání chce jeho plnou pozornost, jinak nemůže uspět. Zvláště jestli začíná. Vlastně jeho nejlepší léta tím stráví.
Často pak už ani neumí se citově vyjadřovat, citově vyměňovat, neumí už ženu zaujmout senzuálně a sexuálně. Za to ulpívá na hmotné úrovni života a hmotou chce nahradit cit.
Jestli ulpívá na svém podnikání, tak se sám pro sebe stane odborníkem na hmotu a laikem na city.

Muž je často odborník na hmotu a laik na city

Společnost je nastavená tak, že žena nemá příliš šancí uspět v onom zápase o hmotu. Proto paradoxně o to více ženy na hmotu myslí.
Chtějí se zabezpečit, chtějí zabezpečit své budoucí děti, od určitého věku hledají tatínka pro své současné nebo budoucí děti, neboť biologické hodiny neúprosně tikají a ženy se chtějí realizovat jako ženy a matky.
Proto ve svém životním zápase vytahují největší trumfy. Těmi je jejich krása a sexualita, pokud jsou mladé a žádoucí. Těmi je také schopnost prožívání a cítění.

Žena je často odborník na sexualitu a laik na peníze

Starší ženy jsou si vědomy, že jejich krása a sexualita už není největším trumfem. A to více mohou nabízet pochopení a pozornost pro muže.

Muž i žena chtějí směňovat hmotu za city , ale tím si zadělávají na problémy. Směňují něco co mají za něco co nemají. To je sice podstatou směny, směnou chceme něco získat, ale zároveň je to nepochopení přírodního zákona .
Protože hmota je směnitelná za hmotu a city jsou směnitelné za city.
Hmota nemůže být směněna za city neboť city a hmota mají zcela jinou kvalitu. Podléhají jiným zákonitostem. Nikdy city nezískáme hmotou a nikdy hmotu nezískáme city.

Hmota není směnitelná za city a city nejsou směnitelné za hmotu
Hmotu je možné vlastnit, proto s ní můžeme obchodovat, city není možné vlastnit, proto je můžeme pouze spontánně vyměňovat

Pokud se o takovou směnu pokoušíme, nikdy nám beze zbytku nepřinese štěstí. Můžeme si namlouvat, že se nám podařilo získat pozornost ženy majetkem, ale není to pozornost věnovaná nám, ale tomu majetku a učíme ženu milovat nás v zastoupení.
Nikdy pak si nejsme jisti, jestli jiný majetek nepřiláká více pozornost ženy.

Stejně tak si můžeme představovat, jak jsme muže získali beze zbytku erotikou a krásou nebo pochopením a porozuměním, ale i sebehloupější muž dříve nebo později pozná, že něco nefunguje, neboť jej učíme na erotiku, která je neuchopitelná a na krásu, která je proměnná.

Může přijít jiná žena neokoukaná a muž zcela přirozeně, tak ,jak jsme ho naučili se nechá přilákat.
Stejně tak hra na pochopení a porozumění, pokud není opravdová, pokud je pouze mechanická a jako produkt výměny za vidinu peněz, nemůže přinést kýžené ovoce, neboť vždycky bude na povrchu. Chceme-li získat muže pochopením a porozuměním a při tom ho nechápeme a nerozumíme mu, jenom děláme jako, jenom účelově manipulujeme, získáme jenom obdobnou povrchnost a manipulaci.
Naprosto stejná zákonitost funguje k dětem a k příbuzným.