Zasvěcení předcházelo rozdělení na skupinu mužů a žen a samostatná příprava a vysvětlování. Při těchto přípravách na rituál a přípravných technikách jsem se cítila neklidně, nervově a vnitřně rozechvělá.

Měla jsem pocit, že to nezvládnu. Na jednu stranu jsem měla strach z toho
co přijde a na druhou jsem cítila takové zvláštní očekávání jaké to bude a co
přijde. Přirovnala bych to k pocitu, kdy jde člověk na první rande. Bylo
zvláštní, že už ve chvíli, kdy jsem vstoupila do meditárny a Igorek mě
přivítal, tak ze mě všechno spadlo.

Měla jsem pocit posvátna, vznešenosti a klidu. Celý rituál
byl nádherný. V té energii zmizel veškerý můj strach, jen jsem cítila
klid, mír a radost a neuvěřitelně krásný pocit ze setkání s každým, kdo ke
mně přišel. Bylo zvláštní, že ačkoli jsme před rituálem měla strach jak to
zvládnu, když se stane zrovna ten daný okamžik a ke mně žádný muž nepřistoupí a
budu sama – (mám stále totiž problém s nepřijetím z opuštění), tak
když se to skutečně při rituálu stalo, tak jsem cítila přijetí a klid. Prostě
nikdo nepřišel, tak si to procítím sama a pak zase někdo přijde. Bylo to
příjemné. V poslední fázi, kdy jsme pak tančili, jsem cítila tolik energie,
že jsem měla potřebu vyskočit až do nebe a skákat a skákat. Byl to krásný
pocit, zároveň plný klidu a radosti.

Všechno z čeho jsem měla strach bylo snadné a tak nějak
přirozené. V noci před usnutím po rituálu, těsně mezi hranicí spánku, jsem
zažila zvláštní stav. Jako by ve mně uvnitř vibrovalo světlo a rozlévalo se do
celého těla, takový zvláštní pocit nekonečna a klidu. Usínalo se mi nádherně.
Děkuji za tenhle skoro mystický zážitek.