Když mám napsat,
co je tématem mé práce, tak ani pořádně nedokážu definovat co se pod
tím vším skrývá a ani si neuvědomuji, jaké jsou možnosti při konfrontaci
se sebou samou. Když se narodíte, tak se narodíte s čistou myslí.
Zhruba 25 let ztratíte ve škole, třetina života je zasvěcena kultivaci
určitého druhu mysli. Záleží v jaké společnosti budete vyrůstat. Ta Vám
dá určitý směr. Vaše mysl bude implantace společnosti. Žádná společnost
si nepřeje, aby jste měli svoji vlastní mysl. Jste otrokem společnosti,
protože Vám implantuje své ideje, je to zcela běžná metoda. Je vědecky
dokázáno, že existuje sedm set center v mozku a každé centrum je schopno
obsahovat bezmezné množství znalostí. Protože pokud chcete osvobodit svoji mysl a transformovat své vědomí,
je to dlouhý proces. Je někdy zapotřebí různých psychoterapeutických
metod a meditací, protože každá společnost se bojí každého, kdo
zpochybňuje její normy. Nebuďte jen součástí davu, je Ohšovo učení i
Sokrates učil lidi, aby měli svou vlastní mysl, svou vlastní individualitu.
Přesto pokud budete chtít z tohoto davu vystoupit budete označen jako
blázen. A blázen budete, protože si vytvoříte tolik napětí, úzkosti a
obav, že to sami nedokážete zvládnout. A zde nastupuje psychoterapie.
Jejím účelem je dovést Vám k bodu, odkud můžete vidět svou
nepřirozenost. Abyste si uvědomili, kde jste, co jste učinili sami se
sebou, že to co děláte, je nepřirozené. Je to dlouhý proces pochopení,
abyste se naučili být odpovědni sami za sebe.

Terapie však pomáhají pouze v začátcích.
Naprosto odlišná dimenze od psychoanalýzy je meditace. Žádná terapie
nemá kvalitu meditace. Právě tady narážíme na dva druhy kultury. Západní
a východní. Zatímco západní se upnula k psychoterapii, východní kultury
řeší problémy meditacemi, což je naprosté odpojení od mysli. A jak jsme
již napsali, mysl sama o sobě je problém.

Oshova metoda nás učí k transformaci a udržení nejen tělesného zdraví, ale především k
duševní, duchovní a sociální rovnováze. Milovat ostatní a radovat se z
práce. To je náš účel života. A není jednoduché žít v určité společnosti
a vytvářet si svoje vlastní pravidla. Chceme být zdraví. To je
samozřejmé, že prvořadé je naše zdravé. Ale nic není zadarmo a o vše co
učiníme ať vědomě či nevědomě se musíme přičinit sami. Chceme mít zdravé
tělo, musíme pro to něco udělat. Nestačí, že budeme cvičit, posilovat,
uvolňovat se, zdravě se stravovat. Není to jednoduché, je nutné se naučit poslouchat své tělo.
Pro někoho je dobré to, pro někoho zase něco jiného. Musíme najít
harmonii, protože život nabízí různé situace. A zrovna tak je potřeba
neustále živit naši duševní i duchovní stránku, záleží opět na jakém
stupni žebříčku vyspělosti se nachází a v jaké kultuře společnosti. U
nás žen, jelikož máme posunutou normu ženství, je to o to složitější, že
se musíme někdy chovat jako muži. Když hluboko v nás ženách je
archetypální potřeba : vytvářet domov, vybudovat své hnízdo a vytvořit
něco trvalého, stálého. Je to touha po stabilitě a jistotě.

Závěrem bych napsala, že Mohendžorádo mi otevřelo dveře, abych našla své přirozené ženské kvality.
Nakolik mě to bude v budoucnosti transformovat, ukáže ještě čas. Zatím
vím jen jedno, že mé vědomí udělalo velký posun a to je určitě dobrý
začátek, kdy tímto bych chtěla poděkovat zejména Monice, Zitě, Igorkovi a
všem, kdo ve mně probudili tuto proměnu. I tato práce pro mě měla velký
přínos, neboť jsem si uvědomila, že člověk může pomoci nejen sobě, ale
může a měl by pomáhat i ostatním, aby naše životy byly lepší a
plnohodnotnější. I já se budu muset v dané oblasti zdokonalit a provést
změny sama se sebou, abych v tomto oboru mohla pomoci ostatním vyřešit
jejich vlastní problémy.