Prvním vzorem rodu ženského je, jak jinak, ŽENA.
Žena = krása, láska, přirozenost, jistota. Být ženou je krásné, krása
se probouzí s láskou k sobě samé, láska je přirozeností a jistotou krásy
ženy. Kontinuita, která by se dala na mnoho způsobů obrátit, promíchat a
říci mnoha dalšími způsoby, se však vždy dostane jen k jednomu -
základnímu kamenu - "podstatě ženy". K podstatě, která se "v podstatě"
téměř utopila a ztratila v konvencích, vzorcích a vyjetých kolejích
společnosti. K přirozené, intuitivní, a divoké ženě, silné a zároveň
křehké a jemné, přijímající a současně dávající, s láskou otevřené
přirozenému spojení s opačnou polaritou muže a schopné zrodit nový
život.
Jak se vrátit zpět k prapůvodnímu aspektu ženy a stát se
symbolem vzoru ženského nejen u tabule a při písemce - ŽENOU s velkým
"Ž"?

V prvotní části úplně postačí vědomé
přijetí odpovědnosti za svůj život a skutečnosti, že, ať je v současné
době náš život jakýkoliv, jen MY máme co do činění s možností tuto
skutečnost již v tomto okamžiku začít měnit. V tento posvátný okamžik
uvědomění může nastat obrovská úleva a chuť "jít do toho", současně však
se "strachem"…kudy….
"Pojďme - tedy".

Kam? Na cestu za ŽENOU.
Nejdříve se opět vrátíme do školních lavic (Že otravné? Leč nezbytné…),
tentokrát do hodiny matematiky. Ne, nelekejte se, k lineárním rovnicím a
goniometrických funkcím není třeba zacházet. Úplně postačí počítání …..
do …. JEDNÉ. Začněme, prosím, počítat. Vždy začátkem číselné základní
řady je - jednička. A nyní se samy sebe zeptejme: "jaké číslo bychom
přiřadily v důležitosti a hodnotě sobě?" Pravděpodobně začneme usilovně
přemýšlet: V první řadě děti, manžel, domácnost, zahrada, rodiče, práce
…… a třeba se poštěstí a vejdeme se ….. do první desítky. Tak zpět -
milé dámy! I když namítnete okamžitě, že se "přece sobecky nezařadíte na
první místo - to dá rozum!" - přece je to životně důležité, nezbytně
nutné a vlastně se toto musí stát pravidlem ženy číslo 1. (…s
vykřičníkem).

V žádném případě přijetím tohoto pravidla nepřestaneme vařit dětem, žehlit prádlo,
věnovat se partnerovi a péči o rodinný krb, či svoji práci. Jedná se jen
a jen o kladení důrazu na svoje potřeby, jež ve chvíli, kdy jsou právě
prvotně naplněny, nám dávají prostor a energii k tomu, abychom mohly být
krásnými ženami, úžasnými neodolatelnými partnerkami mužů, skvělými
rodiči, úspěšnými na poli pracovním - podle apetitu každého z nás.
Jednoduše ženou v pravém slova smyslu. My, ženy, si v koloběhu plnění
povinností, starání se o naše rodiny, či šíleném pracovním tempu vůbec
neuvědomujeme, jak nedodržování pravidla č. 1 škodí … komu? … nám. Škodí ŽENĚ.
"Nemám čas si odpočinout, přece mne potřebují děti, musím se jim
věnovat naplno. A manžel. Ne, teď si nesednu, musí být dokonale
uvařeno".
Miluji krásu a pohodu rodinného krbu, ke které toto
všechno, v rozumné a uskutečnitelné míře neodmyslitelně patří. Nicméně
jsem si uvědomila, že to zdaleka není vše. A zdaleka = znamená, z hodně
velké dálky. Ve chvíli, kdy si neodpočineme, jedeme na sto procent,
nedopřejeme si dobrou, vyváženou stravu, odbýváme se, abychom stihly
"jen splnit" denní dávku příjmu potravy, bez ohledu na to, v jakém
spěchu a jaké kvality, pohyb (mimo pohybu domácího - péče o děti a běh v
kuchyni, na nákup, apod.), mi jistě dáte za pravdu - se asi příliš "ve
své kůži a sexy" cítit nebudeme. Výsledkem je pouze únava, špatná nálada
a s tím související vše ostatní, včetně následujících zdravotních
problémů. Jistě, namítnete: "nestihnu …. děti …. nákup ….." Avšak vždy, věřte, vždy , existuje nějaké, nám na míru šité, řešení.
Byť zezačátku ulovíme jen maličký kousek pro sebe, strávíme třeba 5
minut ve vaně se svíčkou a voňavou levandulí, tento, vlivem obrovského
úspěchu a nabyté energie začneme jistě postupně rozšiřovat. Mým názorem
je, že fráze "nemám čas", je pouze vzorcem, blokem v naší mysli, který
je třeba odstranit.

Proto, abychom byly jako růže, plynule přejdeme ke druhému ženskému vzoru a vezměme si na pomoc - třeba zrovna RŮŽI.
"Růži,
v aromaterapii zvanou "láska, jistota, důvěra, akceptování sebe sama".
Řecká básnířka Sapfo nazývala růži "královnou květin". Jemná, vybraná
sladkost jejího aroma, spolu s důležitou terapeutickou hodnotou jí
zajistila mimořádné postavení v lékařství a voňavkářství civilizací
starých Peršanů, Egypťanů, Indů, Řeků a Římanů. Ani dnes její vyváženost
nepoklesla. Slovo "rosa" je odvozeno od řeckého slova "rodon",
znamenajícího "červený". Říká se, že rudá barva růže pochází od krve
Adonise, mladého boha přírody. Podle orientálního lékařství je povaha
růže chladná a vlhká, léčí horkost a záněty a pomáhá obnovovat tělesnou
energii jin. Růžový olej chladí a reguluje játra a je indikován pro
horké, stagnující potíže, které vyúsťují v napětí, popudlivost, bolesti
hlavy a zácpu. Může pomoci zlepšit tok žluči, odstraňovat nevolnost a
tišit zánět žlučníku. Také při stagnaci energie čchi a krve, jejichž
důsledkem je nepravidelná a bolestivá menstruace, je
růžový olej velmi prospěšný. Jeho dávno známý posilující účinek na
dělohu, spolu se svíravými a hemostatickými účinky, jej předurčují jako
prostředek proti nadměrnému menstruačnímu krvácení, zejména v kombinaci s
cypřišovým a pelargoniovým olejem. Růžový olej je jednou z
nejpoužívanějších ingrediencí mastí a krémů a pleťových vod na pokožku,
růžová voda je také výborná na uklidnění a posilnění citlivé a vysušené
pokožky. Jemný, tonizační účinek na srdce je klíčem k psychologickým
účinkům růžového oleje - spočívá hlavně v jeho působení na mysl (šen),
centrum našeho emocionálního bytí. Uklidňuje, a přesto posiluje srdce,
pomáhá vyživovat jin srdce a obnovovat smysl pro pohodu. Je prospěšný
při úzkosti, nespavosti a bušení srdce. V hlubší rovině vyjadřuje sílu
růže její tradiční označení za "květinu lásky". Byla zasvěcena Afrodite, řecké bohyni lásky, krásy a plodnosti a její vábivá květinová senzualita z ní udělala uznávané afrodizoiakum.
Růže má schopnost léčit emocionální rány. Jakmile odmítnutí nebo ztráta
zraní naši schopnost milovat sami sebe, růžový olej přináší sladký,
mírný pokoj, spoutává srdeční vlákna mysli (šen). Přináší teplo duši,
zmrazované týráním nebo ubližováním, dosáhne až na nejhlubší beznaděj,
obnovuje víru, že znovu budeme schopni milovat."

Velmi často používám esenciální olej růže při práci s aromaterapií a masážemi a mám výborné zkušenosti, nicméně, myslím, že
tato citace mé dobré přítelkyně - úžasné knihy Aromaterapie pro léčení
duše autora pana Gabriela Mojay, je výstižná a naprosto vyčerpávající.
Děkuji za tuto knihu, jejíž moudrost se stala nedílnou součástí mojí
práce, především se ženami a nepostradatelnou součástí aromaterapie.
Dovolím si nyní doplnit ještě tuto část o výňatek z této knihy a slovy
G.Mojay dát možnost proniknout do tajemství aromaterapie.

"Velká část moudrosti orientální medicíny spočívá v pochopení skutečnosti,
že "životní látky", jako je krev a tělesné tekutiny, představují
energii, energii samu o sobě - známou jako čchi - což je, jako vědomá
mysl, jen jiný typ "látky". Toto pochopení je cenné jak pro
aromaterapii, tak pro používání esenciálních olejů vůbec. Vždyť - jaký
by mohl být lepší způsob působení na mysl a ducha, než prostřednictvím
fyzického média, které zachycuje s velkou, evokující silou tolik z
podstaty přírody? Esenciální oleje jsou také "životní látky", produkty
přírodního alchymického spolupůsobení rostlin a slunečního světla."

Na cestě k ženě a na cestě ženy nás může velmi ovlivnit PÍSEŇ.
Píseň,
hudba, melodie, nota - všechny stejně rodu ženského, na nás působí celý
život, ať si to mnohdy přímo neuvědomujeme. Je nám po narození známá
píseň, kterou často poslouchala maminka, s námi ještě v lůně, dětské
písničky, romantické písně prvních lásek, atd. Jsem si naprosto jistá
tím, že píseň, melodie, hudba, spojená s určitým zážitkem, nás na něj
nenechá zapomenout po celý život, ať už se jedná o příjemný nebo ten, na
který bychom raději úplně zapoměli. Z vlastní zkušenosti mohu zmínit
například rozchod s jistým mužem před, zhruba, 10 lety, na který si
vědomě již ani nevzpomenu. Avšak stačí první tóny písně "You see" od
Madonny a ihned sedím v kavárně s naprosto živými pocity vysvětlování si
vzájemně důvodů ukončení dlouholetého vztahu. Melodie, doprovázející na
poslední cestě mého otce, mi tento okamžik připomene vždy. Sade, úžasná
bluesová zpěvačka, mi způsobí běhající mráz po zádech, v souvislosti s
těmi nejintimnějšími chvilkami s moc fajn mužem. Zkráceně bych to
označila tak, že píseň byla zrovna přítomna mému zážitku a tomu už
navždy zůstala.

Hudba je schopna v nás vyvolat rozličné emoce.
Při práci s lidmi používám hudbu jako součást terapie, masáže. Stala se
nedílnou součástí mých masáží a volím ji individuálně ke každému
klientovi a naprosto intuitivně. Je pro mne velmi důležitá zpětná vazba,
kdy si klient např. uvědomí svoji oblíbenou hudbu z dětství, jež roky
neposlouchal, či emoce, zážitky, spjaté s hudbou, či se jen a jen "cítí
dobře". Opět zmíním vlastní zkušenost, kdy zdánlivě nevysvětlitelně, si,
ve chvílích únavy, neschopnosti v daný okamžik vědomě vyřešit určitou
záležitost, chaos v mysli, zátěžových situacích, vyberu k poslechu
namísto hudby veselé a optimistické, hudbu vážnou, smutnou, či se
smutnými texty. Ať se jedná např. o album Jarka Nohavicy "Moje smutné
srdce", americkou skupinu Portishead, která využívá efekty ze starých,
poškrábaných LP desek a je velmi pocitová, či hodně hluboké texty
irských Cranberries. Nedovedla jsem si vysvětlit důvod tohoto výběru,
než jsem pochopila, že tento druh hudby, ať melodií, či textově, je
energeticky na velmi podobné rovině, v jaké se pohybuji v tento okamžik
já a dokáže ve mně vyvolat na této úrovni potřebné emoce a vědomě, či
nevědomě léčit daný problém. Vždy následuje velký pocit úlevy a
schopnost posunutí se v řešení záležitosti. Veselá, pozitivně laděná
hudba naopak přispěje k pohodě a harmonii a dokáže ji i navodit a
naladit nás do ještě jemnějších vibrací.

Jistě by tuto část dokázali pojmenovat odborníci v terapii hudbou.
Tuto
část zpracovávám daleko za městem, kdy, kromě doprovodu mé čtyřnohé
kamarádky, malé princezny - tibetského lva Lhasy Apso - Malvíny, mi dělá
společnost - také hudba. Rybník, vzrostlá borovice a bříza vedle mne,
lesy, pole a úžasná úvozová cesta, na které téměř nikoho nepotkávám.
Stačí pak jen zavřít oči a naplno vnímat harmonii přirozenosti přírody a
vesmíru. Vítr ve větvích stromů, spousta malých opeřených muzikantů,
koncert žab u rybníka, hudba ticha, slunce a bílých mraků. A pokud tento
klid vložíme zpět, do civilizace, myslím, že Paĺo Habera se svojí
Reklamou na ticho, by byl navýsost spokojený.

Opět se pomalu vracíme zpět,
k úvodu, k času, strávenému sama pro sebe. Jako stvořené prostředí a
chvilka pro Mohendžodaro. V hezkém počasí tuto příležitost maximálně
využívám, cvičení "naboso" v trávě mi dává pocit úplného naplnění síly a
krásy Mohendžodara.
A co dodat k tématu, které by mohlo být velmi
obsáhlé, pokud bych chtěla předat papíru všechny myšlenky, související
se ženou - nic víc, než, že - každá žena je přece pořádná KOST.

Použitá literatura: Gabriel Mojay, Aromaterapie pro léčení duše