Mám na mysli vášeň mezi mnou a mým manželem.
Inventura
zážitků z aktuálního období dopadla dost bídně. Zjistila jsem, že o
trochu více rozumím věcem, které se se mnou děly v mém životě. Začala
jsem v jiném úhlu pohledu vnímat situace, které se přede mnou objevovali
a byla jsem jejich součástí .

Tento moment mi dal sílu do
dalšího pátrání a nedovolil, abych odsunula svoje činy na smetiště
nežádoucích či jinak společensky nepřípustných ( ….)

Léta dovádění s mým partnerem,
s člověkem, kterého mám stále více a více ráda, kdesi kdysi zkončila a
době, kdy se ztráta vášně začala teprve proplétat do mého těla, jsem
spoustu svých signálů podržela touhou jít za svým vlastním cílem. Snahou
překonat sebe, neustoupit. Zakrýt to co se děje uvnitř, hlavně si nic
špatného nepřipustit. Vždyť jsem normální, vlastně lepší, ukázkový
příklad pohody pro ostatní.
Pak se u mě dostavil můj "nemilovaný"
postoj, najdu viníka a protože se nebudu zdržovat, začnu hledat u
ostatních. Někdo mi moji vášeň ukradl. Kampak se poděla. Kdo ji má a
hlavně, kdo je tou příčinou, že se mi vášeň schovala. Nikdo mi jako
objekt hledání nepřipadal blíže, nikdo jiný - můj milovaný partner.
Začala
jsem u něj objevovat všechny nedostatky, oprášila jsem i ty dávno
překonané. Spousta jich vyplavala na světlo dávno v minulosti, zastrčila
jsem je někde hluboko a teď se mi jako bumerang vracely zpět a stále
jsem na něm pozorovala jen to negativní. Začala jsem útočit, nevybírala
jsem si dobu ani formu útoku. Najednou byl příčinou všech mých problémů
ON.

Náš vztah byl podroben velikému tlaku a i přes uzavřenou, tichou, skrytou povahu mého muže se mi občas dostávalo protiútoků.
To
co jsem si ve skutečnosti nejvíce přála bylo, aby mě zastavil, aby řekl
dost, takhle to dál nejde. Útoky jsem stupňovala, výrazné dost se
nedostavovalo a já jsem cítila stále nekonečný prostor pro svoje jednání
nechtěného směru.
Za nějaký čas bylo moje chování dost nabubřelé a
nafouknuté, ale moje hledání vášně ztracené v čase neustávalo a stávalo
se mocenské.

Kdysi dávno dávno před tím, než
jsem vášeň pojmenovala a začala postrádat, se ke mně přiblížil jiný muž.
Při průběhu mapování současné situace stavu reakcí svého těla jsem
zjistila, že vášeň mezi mnou a jím je tu stále, nevyprchala po čase.
Stále jsem v sobě cítila vzrušení, napjatou kůži na hrudníku vyzařující
směrem k němu svoji touhu. Šimrání kolem rozkroku.

Při
setkávání s ním jsem cítila změnu toku myšlenek, nedočkavost, žhavost
dotyků, svoji teplou kůži , vzrušení při sebemenším dotyku či pohybu.

Vzpomínky na setkání a vyhledávání příležitostí se s ním potkat se staly jakýmsi časovým plánem, který mě pohltil.

Přesto
jsem věděla jedno, že na vztahu mezi mnou a mým partnerem mi záleží.
Jakási zpětná klapka mě uchránila před bezmocným propadením jinému
vztahu. Ve chvílích svého temna mě samotné pomyšlení na vztah mimo domov
zcela naplňovalo, ale taky jsem věděla, že tudy cesta nevede.A musela
bych mít zavřené oči, kdybych tvrdila, že onen jiný muž je ideálem mezi
muži. Nebyl, ale přitahoval mě.
Doma jsme fungovali - v sexu - celkem
dlouho bez změny. Sex s manželem se mi vždycky líbil, byl a je pozorný,
někdy citlivý, jindy trochu hrubší, občas netradiční.
K těmto slovům jsem si ale postupně přiřazovala slova opačná, jako nudný, nepestrý, prchající do prázdna.
V
momentu, kdy jsem ve svém vnitřním rozhovoru začala slova opačná strkat
na první místo, jsem cítila, že přišel čas ještě silnější touhy po
změně a ještě úpornějšího hledání.

Nové myšlenky uvádím do svých činů rychle. Moje útoky na manžela začaly být o to
silnější, přidaly se k nim i další činy jako ochrana před kontaktem s
ním a tento signál už nešel přehlédnout. V čase relativního uklidnění
své mysli jsem cvičila Mohendžodáro, odpověď na věci kolem mě jsem
hledala v kartách. Cítila jsem se stále velmi silná. Manžel vedle mě
chřadl a necítil se jistý už vůbec v ničem. Nerozuměl tomu, co se se
mnou děje. Nemohl tomu rozumět. Svému jednání jsem nerozuměla já.
Postavila jsem si ho vnitřně na druhou kolej. Manžel se začal zabývat
myšlenkou, že jsem si našla někoho jiného. Dokonce se mě zeptal, jestli
ho mám ještě stále ráda. Musel procházet velkými muky. Ráda jsem ho měla
a mám, jen jsem nerozuměla sama sobě.
Vztah s druhým mužem pro mě měl v té době příchuť zábavy.
Moje
vnitřní já mě vedlo dál a dál k osvětlení současných okolností.
Aktuální stav manželského vztahu byl jen jakýmsi obdobím v mém životě,
důležitý pro moje uvědomění.

Najednou jsem v celé situaci začala vnímat i sebe.
Začala jsem si uvědomovat, že ztracená vášeň může být vlastně můj
problém. Poprvé jsem se ji rozhodla hledat u sebe a zjistila jsem, že to
jsem já komu chybí. Jsem to já, kdo si vášeň nenabízí. Nějak jsem se o
svoji vášeň v průběhu manželství přestala zajímat a ona mi zmizela z
očí.

Neplánovala jsem to, ale v mém těsném okolí se objevil
další muž, se kterým mi okamžitě opět začaly naskakovat všechny pocity
vzrůstající vášně - sexuální energie. Bylo mi jasné, že stupeň svého
sexuálního nažhavení ovlivňuji sama.
Další vztah už byl jen rychlou sondou a potvrzením mého uvědomění, že ztracenou vášeň mám hledat pouze a jen u sebe.

Značně jsem se uklidnila. Vnitřně i navenek.
Doma
jsem postupně vstupovala zpět do svojí role vnímající manželky,
zmírnilo se moje útočné chování. Přestala jsem s útoky proti manželovi.
Ještě
tomu dodnes pořádně nerozumím, jak daleko mě moje uvědomění muselo
zavést. Jak daleko jsem celou situaci nechala dojít. V některých
momentech jsem se chovala hrozně.

Zanedlouho byla celá situace
doma mnohem lepší. Můj partner se vrátil k diskuzi na téma sexuální
život, byla jsem nově schopná mu svoje pocity popsat. Přiznala jsem si a
jemu svoji potřebu prožívat vášeň. Vnímat sexuální energii. Měla jsem
pocit, že moje slova nyní chápe.

Vyjadřuji mu svůj veliký dík zato, s jakou trpělivostí moje přehnané chování snášel.
Na
pozadí mimomanželských vztahů, které mi zrcadlili průběh energie vášně
tělem, se tato energie objevila ve vztahu doma. Začala jsem ji cítit
sama u sebe, nacházela jsem ji při dotycích s mým nejbližším mužem.
Nechtěla jsem po něm, aby mi ji poskytl. Vnímala jsem ji jako svoji
navrácenou krásnou sílu.
Uvědomění bylo velmi osvobozující.

Cvičení
Mohenžodáro mi po celou dobu tohoto procesu přeměny dávalo velkou
vnitřní sílu. Bod, o který jsem se mohla opřít. Umožnilo mi přijít sama k
sobě, zůstat ve své podstatě.

V
momentu, kdy jsem se pustila do sexuálního kontaktu, jsem jej prožívala
naplno. Více koncentrace bylo odměněno doposud nepoznanými pocity
plného vnímání ( tady a teď) ze střetnutí dvou milenců.
Měla jsem pocit, že sex nemá hranice, že je pokaždé jiný a silnější procítěnější než dřív.
Za tuto zkušenost systému cvičení velmi děkuji.
A zároveň připojuji svůj velký dík všem jeho učitelům, bez jejichž podání by nebyl tím, čím pro mě je.

Protože ve cvičení stále pokračují , doufám že mě …… ?

A kdo ví, co přijde ještě dál.