Vyznáme se v sobě, když sobě věnujeme pozornost. Vyznáme se v potřebách našeho těla, když mu věnujeme pozornost. Poznáme své správné rozhodnutí, když problému věnujeme pozornost. V kterékoli oblasti našeho života budeme experti, jestliže té oblasti věnujeme pozornost.
Je to pozornost, která chce čas a trpělivost.

Vědomá pozornost

Vyznáme se v sobě, když sobě věnujeme pozornost. Vyznáme se v potřebách našeho těla, když mu věnujeme pozornost. Poznáme své správné rozhodnutí, když problému věnujeme pozornost. V kterékoli oblasti našeho života budeme experti, jestliže té oblasti věnujeme pozornost.
Je to pozornost, která chce čas a trpělivost.

Vědomá pozornost chce čas a trpělivost

Během prohlubování své pozornosti na libovolné téma našeho života se nám postupně věc rozkrývá
. Každé ponoření otevírá jinou hloubku tématu nebo problému. Čím déle a hlouběji se do věci ponoříme, tím kvalitnější a naplněnější řešení nebo objev nalezneme.
Naše vědomí má však tendenci těkat. Když se věnujeme svým citům, tak po určité době se objeví jiná naše potřeba. Potřeba intelektuální nebo potřeba tělesná. Chce se nám jíst, nebo spát, nebo o něčem přemýšlet, nebo si o něčem vykládat a nechce se nám prožívat. Přitom by prožitek mohl přinést neuvěřitelnou zkušenost právě ve chvíli, kdy nás něco uvnitř zastaví a nasměruje jinam. Neumíme věci dělat totálně, bytostně, neboť naše vnitřní nastavení je většinou reakcí na mnoho různých podnětů a na jejich rychlé a povrchní využití a řešení.

Ve prospěch kvantity ztrácíme kvalitu

Vědomá pozornost se trénuje meditací a koncentrací

Meditací trénujeme prázdnotu, prázdnou mysl, odevzdání… Když meditujeme, tak dobíhají různé vnitřní programy, mění se struktura, vědomí se čistí a neulpívá na starých zkušenostech. Pomyslný pohár se vylévá a zbavuje se starých tekutin.

Meditace je vyprázdnění poháru

Koncentrace znamená, že máme ve vědomí určitý objekt, nebo určité téma. Koncentrační techniky používají většinou jednoduché vjemy, které chceme udržet v pozornosti. Například plamen svíčky. Čím více jej vnímáme, tím více element ohně (světla) na nás působí.
Koncentračními technikami se učíme být s někým nebo s něčím nebo udržet pozornost na určité téma.
Meditace a koncentrace děláme pokud možno s určitou obřadností a s určitým rituálem. Máme specifickou místnost, specifický oděv, čas. Po určitou dobu nechceme být rušeni a chceme si vymezeného času plně užít.

Vědomá pozornost není nic jiného. Zvolíme si dobu, prostor a rituál do každé činnosti a chováme se k ní jako k meditační nebo koncentrační technice.
Jestliže o něčem přemýšlíme, nebo něco vyrábíme, něco píšeme nebo tvoříme, nechceme být rušeni. Jestliže se něčím bavíme, sledujeme film, hrajeme stolní tenis, potápíme se, nechceme být rušeni. Po určitou dobu, kterou si zvolíme, děláme jen jednu věc.
Dělat jednu věc, tedy mít vědomou pozornost je pro civilizovaného člověka velmi těžké. Civilizovaný člověk se obtížně rozhoduje čemu má věnovat pozornost, obtížně volí, co má ten, či onen den dělat, s jakým partnerem chodit nebo žít, jaké zaměstnání vykonávat, jakou činností se bavit. Jeho rozhodnutí, alespoň po určitou dobu, není definitivní. Civilizovaný člověk se rozhodne, ale bojí se, že se rozhodl špatně. Sotva začne žít podle své volby, stále se vrací ke svému předchozímu rozhodnutí a představuje si, jaké by to bylo, kdyby se rozhodl jinak.

Člověk sobě nevěří

Tato situace mu znemožňuje vědomou pozornost, nemá čas, prostor a energii žít podle svého rozhodnutí.