Vypadá na první pohled nenápadně, jednoduše, prostě – nic velkého, jen pár pozic dvou těl ( i když některých dost náročných ). Jen si zvyknout na pozici, zůstat v ní několik minut a zhluboka dýchat…něco se začíná dít…

Část první –
dominantní Šiva.

Bohužel na mne žádný muž nevychází, tak jsem ve dvojici se
ženou. Ta se na začátku okamžitě chopí role dominantního Šivy. Je mi dobře a
přirozeně v roli odevzdané Šakty... ale objevuje se pocit, že touhle rolí už
moc nezískám… Cítím, že bych to měla být já, kdo bude v roli muže ( i když
se mi moc nechce ), ale cítím, že ji potřebuji...
...Partnerka mi po chvíli říká, že
by ráda byla v roli odevzdané Šakti, že tuhle roli zase potřebuje ona…
Ano, ano… tak jsme se přeci jenom našly správně…

...Při pozicích a v hlubokém
dechu se ztrácíme v čase, prostoru…přichází velké hluboké uvolnění…spojení
se sebou samým i s partnerkou…se všemi ostatními…moc krásné, příjemné a
hluboké…Ani mi nevadí, že jsem v roli muže, žena je tak přizpůsobivá,
měkká, lehounká…

...zažívám tiché společné plynutí…

Pro druhou půlku si vybírám
muže, aby dělal dominantního Šivu mně…ách…ách…jak se mi to líbí, když se
mnou třese, cloumá, projevuje svou sílu…
...ano,ano…

...více,více…

...jsem odevzdaná…klidně
si mě může rozebrat na malé částečky…

Při pozicích, které jsou teď mnohem náročnější, si myslím,
že mé tělo snad tuto pozici nemůže tak dlouho vydržet…Ale po chvíli bolest
ustupuje…vstupuje do mne naše spojení skrze pozici, skrze dech…naše dechy se
spojují, pravidelně hluboce dýcháme…a nyní se spojuji s ostatními…přijímám
je do sebe…dýcháme dále…tělo necítím…spojení postupuje dále…
...plynu
s dechem, plynu s mužem, plynu se skupinou, plynu se životem, plynu
se světem, plynu s existencí…

...plynu…

....existuje čas?…existuje prostor?…

...Elisa...