Gangotri – město Ginger Lemon Tea with Honey – oblibuji si tento nápoj velmi rychle. Hrajeme v restauraci whist a sledujeme indický Matrix. Zapomínám kde jsem...

Cesta ke svým pramenům
Podstupuji dlouhou cestu proto, abych se jen na krátký okamžik zastavil u svých pramenů – u pramene řeky Gangy – než se hora rozhodne, že je čas jít zpět. Smršť písku, prachu a sněhová bouře nás zahánějí zpět. Stálo to opravdu za to letět desetitisíce kilometrů do neznámé země, překonávat horské hřebeny a údolí po klikatých silničkách a kráčet horskou stezkou k prameni, který se vzápětí zavírá? Mámení cíle, který vlastně není. Spočinutí v krátkém okamžiku na jednom místě, uvědomění si sama sebe, svých kořenů a pokračování v cestě „zpět“.
Cesta přede mnou neustále otvírá nové scenérie, nové pohledy. Potkáváme lidi, auta, zvířata, kameny valící se přes cestu a sledujeme řeku. Řeka je chvíli klidná, pomalá a široká, chvíli rychlá, chvíli hravá skotačící přes kameny, chvíli nespoutaná a nemilosrdná, strhávající mosty, stromy, auta a lidi. Je to neustálá změna. Nic není stálé, vše se neustále proměňuje. Cesta je život – mění se, nezůstává na místě. Za každou zatáčkou žasnu. Z nových obrazů, jsem v údivu nad krásou, mám strach z padajícího kamení, úzké rozbahněné cesty a pohledu na rozbité auto hluboko pod námi v řece.
Cesta je odevzdání, přichází chlad, tma, autobus vynechává a zastavuje – opakovaně. Znovu se rozjíždí. Přijímám situaci. Spojuji se se sebou a cítím bezpečí a jistotu. Dojedu či nedojedu na konec své cesty, do cíle? To přestává být důležité. Podstatná je cesta – život – pohyb – změna. Když dnes nedojedu – přespím tam, kde jsem se zastavil, a zítra mohu pokračovat dál. Řeka – cesta – život – plynutí – přijímání – odevzdání – úžas – dech – cítím se hluboko ve svém srdci a má duše je šťastná.
…
První dojem v Indii
Dopravní zácpa v Dillí v půl druhé v noci. Rozpadající se nádražní hala s plazmovými obrazovkami a chudáky ležícími na betonu. Klimatizovaný rychlík, ve kterém je zima jako v zimě. Mysl je vymazaná, medituji sám v sobě, pozoruji vše kolem a ono to mnou prochází. Šílená jízda rikšou k ašrámu. Chaos obrovského mraveniště. Řád v chaosu, chaotický řád. Velká plynoucí řeka, velké sochy, barevnost, pestrost, mumraj, zápachy a vůně, hluk a klid. Veliká země, obrovský prostor, individualita, která vytváří fungující celek. Energie prostoru, uklidnění mysli, plynutí s proudem, otevřená ústa.
Haridwar
Ašrám, Kundalini, majitel, mosty, velká řeka, léčivá voda, troubení, obchodníci, karmy, byznys, rituál ohně a vody, štěbetání, azyl, útočiště, internet, látky, šátky, kalhoty, jídlo, pálivé, dobré, pestré, výběrčí peněz, chladná voda, není maso, alkohol, vajíčka.
Slavnost Arati
Mohutný dav lidí je nemilosrdně vyháněn pískajícími hlídači z mostu. Lidé se tlačí, štěbetají a očekávají. Mezi nimi se prodírají vyvolávači a vybírají peníze. Ozývají se zvuky. Přichází oheň. Oheň tancuje a dotýká se vody. Oheň je neposedný, voda je mohutná a silná. Spojení ohně a vody.
Gulhan – ašrám – majitel
Komediant, obchodník, hluboký člověk, příjemný a starostlivý hostitel, má potřebu pozornosti, nezkazí legraci, umí hrát hru, přijímá naše meditace, cítím s ním spojení. Ašrám se stává domovem.
Chrám v ašrámu
Místo ponoření se do meditace, ztrácím se v prostoru a čase, cítím bezpečí a domov. Setkání kultur – evropské a indické. Spojení Oshových meditací a hinduismu. Masáž v posvátném chrámu. Veliký prostor a nekonečno, teplo, klid a přijetí.
Džungle – Chille – příroda
Lužní les, procházíme hustým porostem a nevidíme žádná zvířata, pouze několik pavouků. Průvodce je zvláštní, nevím, proč nás tudy vede. Vidíme pár stop pakoňů a tygrů. Je to taková turistická vycházka. Vidím komín textilky v Rishikeshi. Umřel jim poslední slon a povalil plot. Ranní východ slunce a vlhký prales, příšerný smrad z nějakého lejna. Jelen představuje svobodu, volnost a nekonečný prostor, přechází mohutnou dravou řeku. Západ slunce, je krásné teplo a vše se ukládá k spánku. V řece se odráží světla. Mohutný proud se nezastavuje. Výborné jídlo v parku před restaurací. Otvírají se otázky života a smrti, otázky smyslu života. Naše kamarádka je v kómatu.
Gangotri
Město u řeky v horách, elektřina je jen občas ve večerních hodinách. Vypadá to jako konec světa. Představuji si konec civilizace, ale přitom vidím reklamy, satelity, telefony, elektrocentrálu. Uprostřed velkého prostranství stojí dva osamocené otevřené pisoáry. Slunce vychází zpoza hory kolem deváté a o půl čtvrté už zapadá. Aspoň chvíli je teplo, pak už zima. Pokoje nemají kamna a skrz mezery mezi prkny protahuje chlad. Voda se studenou sprchou. I restaurace jsou otevřené a těžko hledáme místo, kde není průvan a je více teplo.
Gangotri – město Ginger Lemon Tea with Honey – oblibuji si tento nápoj velmi rychle. Hrajeme v restauraci whist a sledujeme indický Matrix. Zapomínám kde jsem.
Gangotri – město přírodní živlů. Ganga je klidná, je to malá říčka, ale okolní kameny a stopy po velké vodě napovídají o síle, která se zde nachází. Gangotri – klid od aut, rikšáků a obchodníků. Gangotri – hukot a plynutí řeky.