... kazdodenni svatek uctivani Matky Gangy

Arati -
Lidé se postupně scházejí kolem obou stran kanálu, Je jich
snad už 50 000. Hlídači ghatu zběsile pískají a vyhánějí lidi z některých míst.
Druha skupina jsou vyvolavači, kteří velebí Gangu a od příchozích vybiraji
peníze, za příspěvek jim vypisuji něco jako daňový doklad. Je to jakási až
skoro groteska mezi posvátným obřadem a byznysem. Zvolna se stmívá, Lide si
kupuji lodičky z listi s barevnými květy a zapaluji na nich svíčky. Vyslovuji
modlitby a svá přáni a pomalu posílají lodičku do prudkého proudu. Naproti nám
stoji s velkou lodičkou nastávající manželé s knězem, který jim žehná.Všude je mumraj, hluk, zpěv, vyvolávání motliteb, vybírání peněz a mzi tím vším se proplétají děti, prodávají zápalky, svíčky, lodičky a malují nám na čela barevná znamení. Rozsvěcují se první světla. Kněží zapalují ohně a začíná božský tanec. Rozeznívají se tóny zvonků a táhlé troubení na mušle. Mezi tím vším mumrajem, tancem, zpěvem a hemžícími se modlícími lidmi protéká ledově chladivá, tmavá, nezkrotná, prudká a mohutná Ganga.
Tančící kněží mávají ohni na všechny strany. Vše se propojuje v jeden barevný jin a jang, kdy oheň na břehu se spojuje s ubíhající, neustále se měnící vodou, světlo s tancem, teplo se zimou, divokost s klidem a vše se spojuje v jednu fascinující meditaci.
Slavnost končí, jdeme podél řeky a sedáme si na klidné místo. Najednou je tu nesmírný klid. Vippasána na břehu Gangy. V temné hladině ubíhající Gangy se třesavě zrcadlí světla města a zdáli k nám zaléhají zvuky. Kolem nás prochází muž a na čelo nám kreslí znamení. Hledím do ubíhajících vln a ztrácím se v čase i prostoru.
Probouzí mě Monika s indickým chlapcem a všem nám rozdávají výtečný horký čaj s mlékem.