Postřehy a poznámky k rituálu Ištadéva tantry, kterou děláme právě teď na Mystériích (Tantrických tajemstvích).

Blízkost ke všemu. Přiblížení se nejen k člověku, ale i jiným hodnotám:
úcta k druhému, pokora - k přírodě, k vesmíru, sám k sobě, ke klidu, k meditačnímu stavu, k prázdnotě, k lásce, Bohu, spojuje se s celkem.

Další efekty: člověk se otevírá životu, přirozenému řádu věci, srovnávání duality a nadřízenosti (podřízenosti).

Obrovská úcta, vytváří to prostor k živému, k úctě k živému; vzbuzuje obdiv a úžas a lehkost k obsahu; vede to člověka ke stavu energie, v určitém smyslu se odhnotňuje.

Pocit smíření a klidu, s čím se člověk potřebuje smířit:
rozpory mezi mužem a ženou, sám se sebou;
z našeho života: s tělem, že jsme součástí přírody, co je v životě ta potíž? Co nám brání v životě?:
představy, které se nám neplní - s realitou a rozbíjí iluze, očekávání,
smíření s odlišností polarity, různorodostí;
smíření se smrtí, život nemůže existovat se smrtí, smrt znamená život, smrt nadbytečných vazeb - objevuje to prostor pro život;
jako mrtvá a živá voda;
smrt otevírá život; smrt okamžiku, dne, akce, milování...

procházím všemi konci, potom beze strachu jsem ochoten cokoliv začít a vychutnat si to, co je mezi začátkem a koncem.

Smíření s úlohou muže a ženy na zemi. V boji s danostma ztrácíme energii, jsou věci, se kterýma nemá cenu bojovat. Muž, aby byl mužem, potřebuje určité vlastnosti, aby mohl být mužem. Když nepřijme tu základnu, tak potom opravdu bojuje.

Přijetí všech etap životních: batolata, děti, dětství. Nemáme sice moc, ale máme hravost. Přijetí dospívání; hledá identitu, ochránce, který chce zabezpečit, potom má děti, vychová je, pohled z druhé strany, děti odcházejí, nemůže je vlastnit a najednou je sám, přijetí stárnutí a očekávání smrti, to že přijde nemoc a to, že nemoc zvědomňuje. Obvykle ti nejbližší jsou nejsnadněji zatracováni, abychom je přijmuli, abychom na ně neházeli vnitřní špínu. Ten, který je v největší blízkosti je terčem našeho nevědomí a my jsme schopni to nejcennější zatratit.

Přijetí partnera, milenky, milence, dětí, své vlasti, místa, kultury, kde jsme se narodili.

Přijetí řádu i různorodosti života, život jako umění potřebuje obě věci - jak řád, tak improvizaci. Řád, ke kterému se budeme vracet, jakousi jistotu, základnu pevných jistot a k tomu je potřeba: umění nechat se překvapovat, žasnout, plynout s energií. Jedno bez druhého nemůže existovat. Člověk bez kořenů nemůže existovat, rituál heledá kořeny a zároveň, aby bylo prožívání přítomného.

Moudrost života: rozeznat aktivitu a pasivitu. Kdy bojovat a kdy nebojovat. Někdy je potřeba přímo se postavit čelem. Pomáhá rozbít ego, iluzivní zaujetí sami sebou, aby nepravdivá iluze padla. Někdy hledá osobní motiv, rituál nás posouvá tímto směrem, pak už to není tvořivé ego, osobní motiv se naplní. Jakákoliv práce bez osobního motivu, subjektivita; nestojí za to.

Nebát se osobního motivu, to je ego, ale tvořivé ego.

Zdravotně: čištění na všech úrovních, přijímání, schopnost přijímat a dávat energii, urychluje uzdravení, povzbuzuje vnitřního léčitele. Vše co je v jeho silách. Propojení obou hemisfér; organismus se odstříhává od jakýchkoliv podnětů a najednou člověk plave v energii, rituál zmnožuje otevřené body; uvolňuje tělo; spočine v rituálu, ve známé formě, tělo začíná odpočívat. Posílení a protáhnutí svalů, meridiány se natáhnou, otevírání srdce; čistí emoce; krevní oběh, srdce. Hormonálně se probouzejí žlázy s vnitřní sekrecí, nadledvinky, hypofýza - do jaké míry záleží na tom, jak hluboko tomu propadneme.

Uzemnění, návrat k realitě, k věcné realitě, k věcné mysli. Výuka k důkladnosti, dodržení postupu.

Jeden rituál má mnoho efektů.

Transformace pudovosti a sexu v lásku.