Láska je stav, který lze pěstovat celý život, vášen je dar, který dostaneme několikrát za život.

Láska není vášen

Láska je stav, který lze pěstovat celý život, vášen je dar, který dostaneme několikrát za život.

Je jasné, že vášeň, vášnivý vztah, který rozpaluje tváře nemůže trvat celý život.

Je vypozorované, že takový vztah se rodí dvakrát, třikrát za život a trvá přibližně sedm let.

Člověk se vášnivě, bláznivě zamiluje, touží po neustálém kontaktu s onou osobou, chce s ní stále být, připadá mu, že s ní žije, dýchá, potřebuje se milovat, sdílet, něco vytvářet.

Člověk by měl poděkovat Bohu, když má možnost takový vztah prožívat. Je to něco, je to dar, který zažijeme několikrát za život. Je to příležitost prožívat naplno svět skrze druhou osobu.

Co se děje ale potom? Co se děje když vášen zmizí,co se děje když přetrvává pouhý vztah?
Během těchto několika let vznikne mezi partnery určitá hiearchie, vytvoří se nějaká struktura, například založí spolu rodinu, nebo spolu vybudují nějaký podnik.

Jejich vášen se promění v hodnotu, v nějaký trvalý odkaz.

Co se ale děje potom?

Osvícený člověk, člověk, který je vděčný životu za vše co přichází, tak poděkuje bohu, uvědomí si co prožil, uvědomí si dar, který dostal, že mohl prožívat vášen, naplnění, lásku

Neobrátí se proti svému partnerovi, nezačne mu vyčítat, kam se poděla jeho vášen, jeho oddanost, nezačne jej svazovat pruhy, nezačne si jej připoutávat jinými pouty, nezačne být na něm závislý, nezačne se vztekat jako malé dítě, nezačne brečet, že chce totální vášen přece prožívat celý život, že má na to jedinečné právo, nezačne na partnerovi lpět, hlídat ho, stíhat ho, zamezovat mu v dalším osobním a citovém životě...

Co se ale děje ve skutečnosti? Člověk neodejde, nezůstane svobodný, nepoděkuje za krásně strávená léta nepochopí, že vášen je dar, který přichází a odchází.

Místo toho začne brečet, začne toužit po tom, co už bylo, chce zachytit něco neuchopitelného, chce tomu dát formu, řád, chce to svázat, přivlastnit si.

Existuje několik všeobecných reakcí:

1, rozvod, rozchod, nenávist

2, připoutávání, přivlastnění, omezování, stíhání, sledování

3, citové vydírání, lpění

4, reakce: chci Tebe a jenom tebe jediného, jedinou milovat celý život, chci abychom spolu zestárli a zemřeli a aby si se už raději nikdy v životě nezamilovala do nikoho jiného a na to si dohlédnu

Tyto stavy souvisí s dětstvím. Dítě má maminku a ta je jeho jediná, dává mu veškerou svou lásku a pozornost, dítě žije v chráněném vakuu lásky, nevinné a naivní.

Jakmile tato láska mizí, ocitá se samo, tváří tvář životu, tváří tvář samo sobě, své vlastní lásce.

Podobný jev se děje, když se člověk zamiluje. Ona osoba se na určitá léta, většinou to bývá sedm let, stává oním objektem, vytváří ono vakuum, je zde obrovský prostor pro sdílení, sblížení, vytváří se podobný intenzivní vztah a sounáležitost, jako pocituje dítě k mamince, podobné vakuum.

(Podobný jev se dál mimochodem v Oshově komuně, láska, kterou vyzařoval Osho, byla důvodem a zdrojem, proč Sanjásini zůstávali v komuně).

A co se děje, když vášen vyprchá? Je velice přirozené, že vášen vyprchá, protože vášen je dar, který odchází a přichází, nebo řekněme spíš totální vášen je dar, který přichází a odchází, naopak láska je stav, který trvá.

A najednou se člověk znovu ocitá v podobném vakuu. A protože častokrát sami nejsme natolik naplněni láskou, pochopením života a tak nám je toto vakuum nepříjemné.

A začneme se vztekat, začneme si druhého přivlastnovat, stíhat ho, zlobit se na něj, jaktože nás již vášnivě nemiluje!!! Nebo jej začneme nenávidět.. Je opravdu jenom několik osvědčených reakcí, které se v lidstvu neustále opakují dokola:

1, nenávist
2, emocionální vydírání
3, přivlastnování si citů a stíhání a kontrolování

Jaká je cesta ven?

První je cesta pochopení. Je potřeba pochopit že totální vášen netrvá celý život, že je to dar, obrovská příležitost prožívat určitá léta naplno.

Potom by měl člověk poděkovat za pěkně strávená léta.

A potom se zařídit prakticky, podle praktického světa .

Například pokud mají lidé spolu rodinu, tak uchovat lásku, přízen, přátelství.

Protože není cesta se rozvést, odejít, zmizet, zničit vše co bylo vybudováno, tak jako není cesta se připoutat jako pavouk a druhého city kontrolovat a omezovat.

Nebo pokud lidé spolu něco vybudovali, tak znovu, to že mizí vášen, nemusí přece znamenat, že zmizí láska a porozumění.

A další cesta je budovat sám v sobě láskyplný vztah, lásku, přijetí a vášen k životu samému. Protože jakmile jsme plní této vášně k životu, této lásky jako takové, tak se nestaneme otroky mrtvých vztahů.

O toto například usilujeme v tantře, ale i v Reiki a koneckonců to bylo hlavní poselství od Osha.

Źe láska je stav, který budujeme a meditace a vášen je dar, který dostáváme.