Každý z nás v životě zažil pocit strachu. Každý z nás byl touto emocí zasažen a musel se s ní vyrovnat. Někdy se nám povedlo jí úspěšně čelit, jindy jsme jí podlehli. Je to tedy asi normální součást běžného života pociťovat obavy, strach a úzkost.

Práce na sobě pomocí meditace nám dává skvělý nástroj, jak se se strachem mnohem lépe vyrovnat.
A právě aktivní a dynamické meditace jsou v tomto směru velice silně působící techniky. Díky nim můžeme nahlédnout do svého nitra na vše, co se tam nachází. Získáme přístup k dlouho potlačovaným a nenaplněným pocitům a touhám, ke strachům, které nešlo vyjádřit a svobodně odprožít.
Je to jako se zadřenou třískou, kterou jsme odmítli vzít na vědomí. Většinou nejen že ji nevytáhneme a ranku neočistíme, ale dokonce děláme, jako by tam nebyla. Toto relativně malé zranění se zanedbáním zhoršuje a při každém pohybu se hlásí o ošetření bolestí. My místo léčby obviňujeme okolí, že nám způsobuje bolest. Kopeme do stolu, který nám "ublížil", spíláme lidem, jejichž pohlazení nás bolí. Každým dalším bolestivým kontaktem se ale tříska jen zadírá hlouběji do kůže. Časem to však začne bolet tak, že jsme nuceni s tím něco dělat. Jenže to už moc dobře nevíme, co tu bolest doopravdy způsobuje. Radíme se s kamarády, ptáme se lékařů, léčitelů. Jediná léčba která je všemi doporučována, je najít zdroj bolesti a odstranit ho.
Najdeme si tedy odtřískovací léčebnu a vrhneme se do toho, až třísky lítají. Jenže co to? Když už má dojít k odstranění první části třísky, najednou je tu obava. Bude to moc bolet? Jak budu bez třísky žít? Co budu muset v životě bez třísky změnit? Nezadřu si další třísku?
Zdá se to nemožné, ale tak jsme si zvyklí na bolest, že MÁME STRACH SI OD NÍ ULEVIT!!!!
Tak jsme zvyklí na mizerii běžného života, že nám meditace nahání se svým zrcadlem nastaveným našemu nitru strach. Sice se nám život s třískou nelíbí, ale vytáhnout ji by mohlo být riskantní a taky to trochu bolí.
Naštěstí je proces meditace, stejně jako vše ostatní v přírodní léčbě ve svém principu skvěle vymyšleno.
Mnoho nováčků zaskočí síla a intenzita skupinových technik a proto vznikne mnohdy obava, jak to sám/sama doma zvládnu. Musím chodit do práce, musím se učit a nebo starat o děti.
Síla domácí terapie je v opakování technik a tím v pravidelné podpoře procesu meditace a léčby. Skupina nám umožní intenzivní a hluboký skok do problému. Umožní nám svou intenzivní energií prolomit návyk odkládat řešení problémů. Doma tento prožitek samostatnou prací a naší vlastní energií upevníme a prohloubíme. Je také důležité, že dáme svému vědomí informaci o tom, že se změny týkají i mého "běžného" života. Musíme na změně trvat, aby to pro něj nebyla jen nějaká víkendová transformační póza. Zábava na zpestření šedi dnů. Proto je tak důležité si změnu a transformaci obhájit i před přísným soudcem reálného života. Obavy a odpor ke změnám je pro nás tedy signálem, že asi kráčíme správným směrem a že se v nás něco důležitého pohlo na cestě k větší svobodě.