...poznávám, že není jenom Radek, kdo mě může pochopit a pohladit, kdo mi rozumí. Když jsem tady a teď, jsem šťastná a uvolněná.
Ale bolí mě, když vidím, že Radek prožívá něco s jinou ženou. Připadám si odmítnutá a zrazená.

Zpočátku techniky jsem cítila velký strach jak mě svírá a mysl mi vytvářela nejrůznější hrozné představy.
Po dopolední nahaté technice jsem se uvolnila a s Ivou jsem si byla blízko. Připadala jsem si jak s nejlepší kamarádkou, které přepadl záchvat smíchu a které si rozumějí beze slov. Radka jsem neviděla a ani jsem na něj nemyslela, cítila jsem se svobodně a radostně.
Odpoledne v chatce jsem si uvědomila tu blízkost, jakou k sobě mohou mít dvě ženy, intimitu a hloubku a souznění ženství. A absurditu celé situace a spontánní smích a uvolnění.
Problém jsem skoro vždy pocítila, když jsem viděla Radka s Luckou. Jak jsou spolu a jak jsou si blízko, jak prožívají spolu intimní chvíle a jak se spolu smějí. Sevřel se mi hrudník a cítila jsem se podvedeně, cítila jsem, jak se mi Lucka vysmívá. Nemohla jsem se na ně dívat, bylo mi to líto a přišel i pláč. Žárlím. Mám vztek. Na ně. V tuto chvíli bych je nejraději už nikdy neviděla a poslala je oba do jedný prdele.
Chvíli jsem nad věcí, říkám si, že je to hra a chvíli mě přepadne strach a pocit nenávisti k nim a zrady vůči mě.
Přitom Iva je báječná, poznávám, že není jenom Radek, kdo mě může pochopit a pohladit, kdo mi rozumí. Když jsem tady a teď, jsem šťastná a uvolněná.
Ale bolí mě, když vidím, že Radek prožívá něco s jinou ženou. Připadám si odmítnutá a zrazená. Mám chuť odstřihnout a vmazat to, co mě trápí, postavit kolem sebe něco, aby ta bolest ke mě nemohla.
B.