....tělo mi vibruje v rytmu Tantry ....mám chuť tančit, skákat, kroutit se, plazit se po zemi a milovat se s ní, křicet a vykřicet všechno to, co nedokážu vyjádřit jinak.... všechno to, co je ve mně nashromážděné...


Je vedro, a tak ležím na pláži a pozoruji děcka u přístavu a s obavami koukám, jak 10letá holka skáče z 8m sloupu do vody rozpláclou šipku, div si nezlomí vaz......
Najednou fouká vítr, nebe je černé a všichni se balí a utíkají domů, předtím na co čekali celej týden...
......Je to zvláštní pocit
pouštím si hudbu do sluchátek a jak vítr vane, slyším výzvu - Pojď!
Jdu se projít na kraj jezera.....hudba duní do hlavy....vítr fouká a já cítím příjemný pocit, který mně rozehřívá tělo, proudí mi do noh a do rukou, tak příjemný, že ani nedokážu popsat slovy, snad jen jediné slovo dokáže popsat množství nepopsatelných krasných a hřejivých pocitů.........
....tělo mi vibruje v rytmu Tantry ....mám chuť tančit, skákat, kroutit se, plazit se po zemi a milovat se s ní, křicet a vykřicet všechno to, co nedokážu vyjádřit jinak..... všechno to, co je ve mně nashromážděné...
Chci alespoň tančit, ale nemůžu....jsou kolem mě lidi, staré babičky na lehátkách a skupinka studentů.
Přeji si, aby odešli, do toho začne z nebe kapat voda, vítr fouká a zvedá prach, vlny se valí, jedna přes druhou se převaluje......to, co cítím nedokážu popsat, jakýsi pocit svobody a síly.....
Náhle si uvědomuji, že můj život je jako přivázanej pes k boudě.....nežiji to, co opravdu cítím a to, co chci...chci tančit, ale nemůžu....jsou kolem mě lidi, staré babičky na lehátkách......
Nežiju tak jak cítím, jsem nucena společností nasazovat si denně masku a skrývat originalitu mého já, abych byla přijata, sebepotlačovat a držet se v mezích hranic.
Pokouším se přestat na všechno myslet a vnímat okolo a vnímat jen to co cítím já.....je to těžké a začína pršet víc a víc ...a tak sedám na kolo a do hlavy mi duní hudba a já jedu a teď je mi jedno, jestli jedu tak jak se patří, přejíždím z jednoho pruhu stezky do druhého a tancuji malé citrónky.... zavodnící na trati se děsivě ohlížejí a já si zpívám nahlas svou oblíbenou písničku ze sluchátek a všechno mi je tím krásným pocitem lhostejné a vím, že se na to místo jednou znovu vrátím......
Oranžová Lilie