Jsou to vžité hluboké role a jsou spjaty se životem, jsou spjaty se základním principem života. My si tyto role neseme.

Martin: Slyším mnohé lidi, kteří říkají: já jsem jednou taková žena jaká jsem, já to takhle v tuto chvíli cítím, já nedovedu mužskou agresi buď přijmout nebo transformovat. A na druhé straně si muži říkají: já agresivní nedovedu být, nikdy jsem nebyl. Opravdu tantra těmto lidem pomůže? Má to každý vůbec v sobě, ty základní mužské a ženské vlastnosti, rysy, pocity? Jde o to jenom to opět najít, opět ten program nastartovat?

Shunyam: Člověk potřebuje překročit společenské hry, společenské role, které musí hrát. On si ani neuvědomuje, že tyto role hraje, že celý život se skládá z různých rolí - vstupujeme do zaměstnání, máme profesní roli, staráme se o děti, je zde rodičovská role. Dá se říci, že my jsme zasyceni těmito rolemi, které jsou dané situacemi, které musíme prožívat. Je to veliký nános různých situací, veliký nános různých úkolů, veliký nános různých rolí.

A hluboko pod nimi jsou situace a role, které přesahují věky. U nich je jedno, jestli jsme na tomto či jiném kontinentě, nebo se dějí teď nebo se děly před tisíci lety. Od doby co člověk byl člověkem, tyto role v sobě má. A tyto role jsou spjaty s tělem, jsou to tělesné role. Když muž má více svalů, je silnější, je to určitá tělesná dispozice. Když žena má oblé tvary, více přežívá, je připravena pro to, aby rodila děti a kojila děti, živila děti, tak je to přirozená dispozice. Je to něco, co je spojeno s tělem. Muž měl takovou dispozici, aby mohl vyběhnout do džungle nebo do lesů, aby mohl kdykoliv zaútočit nebo kdykoliv utéci, rychle reagovat, jangově reagovat. Žena zůstávala často na místě, setrvávala, pečovala o oheň v určitém období. Učila se trpělivosti, setrvávání, trpělivé náročné dlouhodobé práci, kterou musela primitivními nástroji dělat.
Jsou to vžité hluboké role a jsou spjaty se životem, jsou spjaty se základním principem života. My si tyto role neseme. My, když nežijeme v přírodě, jsme v jistém slova smyslu odlidštěni od té základní situace. Máme to usnadněno tím, že máme domy, elektřinu a teplo, je to pro nás daleko jednodušší a díky tomu se můžeme věnovat jiným věcem, tak stejně ta role je hluboko v nás a nemůže být smazána, ona se nese nějakým genetickým kódem.
My se vždycky budeme chovat jako muži a vždycky se budeme chovat jako ženy, jen ta forma se mění. Muž předtím bojoval o kus lesa, o lovný prostor, teď třeba bojuje o pozornost v reklamě. Podobné je to u ženské role, i ženská role je posunuta. Jenom do ženské role více zasahuje to, že tento svět je hodně mužský, že tento svět je plný ambicí, že tento svět je plný vítězství, proher, že se hraje na úspěch. Proto se ženská role obtížněji v této společnosti hledá.

Ale teď zpátky k otázce. Ve chvíli, kdy toto přestane platit, kdy vytvoříme situaci nějakého malého společenství, které se vytrhne z běžného chodu civilizace a najednou jedna skupina, tantrická skupina nebo skupina přátel spolu dělají různé meditace a tantrické programy, masáže, prožitkové, taneční, extatické programy, kde je jedno, jestli jsem pan ředitel nebo uklízečka, kde je jedno jaké mám povolání a velice často je jedno jak jsem starý, tak najednou tyto role v sobě objevujeme. Když přirozeně vyjadřuji sám sebe, když nepotlačuji sám sebe, tak dříve nebo později se dotknu této základní role.
Jsem muž, mám přirozenou agresivitu. To neznamená, že nemiluji. Naopak. Je to moje forma lásky. To, že jsem muž a jsem agresivní, tím, že se potkám se ženou, dám prostor veliké lásce. Moje agresivita je zapojena do lásky. Moje agresivita je zapojena ženou do lásky. U ženy je to tak, že muž je podmínkou lásky, že muž je spouštědlem lásky, dráždidlem lásky. Není-li jang, není jin. Není-li začátek, není průběh. Žena je průběh, muž je začátek.