Tento víkend mě nejvíce zaujala technika, kdy jsme tvořili tříčlenné rodinky - táta, máma, dítě. Bylo úplně neskutečné, jak jsme každému dítěti sehráli rodinu přesně takovou, jakou mělo.

Tento víkend mě nejvíce zaujala technika, kdy jsme tvořili tříčlenné rodinky - táta, máma, dítě. Bylo úplně neskutečné, jak jsme každému dítěti sehráli rodinu přesně takovou, jakou mělo. Když jsme si potom povídali, jestli hra odpovídala skutečnosti, tak u všech ANO. Dokonce se mi stalo, že při jednom předvádění "maminky" jsem byla postavena do role, kdy jsem se vstřícně rozdávala dítěti a ještě se o mně opíral "otec" a já jsem cítila, že tu tíhu neunesu a nechci unést, že to je na mě moc. Prý to bylo přesné a taky bylo vídět, jak mi podklesávají kolena. Při další "mamince" jsem dostala tak silnou bolest hlavy, to prý bylo taky autentické. Při předvádění mé rodiny jsem také pochopila dost věcí. Bylo úžasné, že ač to hráli lidé, kteří o tom nic nevědí, bylo to úplně přesné. Povídání si s rodiči a psaní dopisů pro ně je dost osvobozující. Děkuji Igorkovi, všem, i sobě, že to dokážu.