Obvykle se tvrdí, že předáním mistrovského symbolu a s mistrovským zasvěcením se člověk stává Mistrem, ale já bych byl opatrnější a pro význam slova Mistr bych hledal vysvětlení

Mistrovské stavy

Předchozí rozhovor mě inspiroval k dalším slovům. Již bylo vysvětleno, že absolvování základních stupňů Reiki, Transformační školy a Mystické školy Reiki vede k předání mistrovského symbolu. Obvykle se tvrdí, že předáním mistrovského symbolu a s mistrovským zasvěcením se člověk stává Mistrem, ale já bych byl opatrnější a pro význam slova Mistr bych hledal vysvětlení.

Význam slova Mistr

Myslím si, že obecně je význam slova chápán rozmanitě od „mistra odborného výcviku“ nebo „tanečního mistra“, tedy člověka, který kvalitně ovládá svůj obor, až po osvíceného Mistra, tedy bytosti, která osvícením vysoko přesahuje úroveň člověka. V Indii zažijeme velký boom mistrů. Mistr hry na tabla, Mistr Kathakali (indického divadla), Mistryně Bharathanyam, a také spoustu spirituálních mistrů.
Ještě se vrátíme k našemu absolventu. Je jasné, že tři roky práce na sobě, které jsou sice plné víkendových setkání a týdenních seminářů, proti tradičnímu mistrovskému studiu, které v dávném starověku obvykle trvalo půl života, je nesouměřitelné.
Ale Reiki – živá cesta má jiné zaměření, má zaměření na lidi, kteří žijí svůj život. Od doby starověku je zde velký posun vědomí lidstva a také známe transformační technologie z celého světa, nejen z jedné kulturní skupiny.

Dovoluji si tvrdit, že rozhodně každý náš absolvent tříletého cyklu snese pojem Mistr, ve významu oborovém. Tedy je to člověk, který má tříletou zkušenost v oboru prožitkové nediagnostické přírodní léčby, a který, pokud se bude držet principů, které se naučil, tak může prospívat sobě a ostatním lidem.
Obtížnější to bude, když význam slova Mistr postavíme na úroveň vědomí, cesta k osvícení a vnitřní transformace a schopnosti předávat druhým a metodicky druhé vést.
Naše školy v takovém případě plní obrovskou funkci transformačního kotle. Skupina, která dlouhodobě pracuje, vytváří duchovní motor. Každý účastník z duchovního motoru čerpá a ono čerpání se projevuje v jeho životě.
Proto mnozí dělají hlubší opakování jednotlivých škol nebo hledají nové role v těchto školách. Uvědomují si, že kontakt s duchovním motorem by jim chyběl, že by neměli odkud čerpat, že by neměli odkud brát sílu. Že by hrozilo, že by postupně v nich vše utichalo a umrtvovalo se.
Mistrovským zasvěcením, tedy i přípravou, se předává stav Reiki, stav energie. Nelze ovšem říci, že každému člověku je předán stejný stav energie. Mistrovským zasvěcením bude člověk něco mezi „jiskřičkou Mistra“ a „atomovou elektrárnou Mistra“. K jakému Reiki stavu se dotyčný adept dopracuje, záleží na mnoha věcech.

Určující faktory stavů Mistra

1. Jaké je jeho rodinné, rodové, osobní zatížení, a tím zatížením jsou myšleny všechny energetické disbalance, které omezují vývoj člověka, jak na úrovni psychické, tak na úrovni tělesné. Mohou to být rodinné nemoci nebo zvláštní postoje rodičů k životu nebo nějaký osobní kontakt se smrtícími jedy.
2. Jaká je společnost, ve které se nacházíme, jestli je více materiální nebo více duchovní, jestli je více umělecká nebo více racionální. Rozhodují nejen velké celky, ale také např. město, ve kterém bydlíme atd.
3. Jakou měl adept možnost během svého života poznat kulturně odlišná prostředí typu starodávná hinduistická Indie, lámaistický Tibet, zen-budhistické nebo šintoistické Japonsko apod.
4. Do jaké míry je schopen se ponořit do našich škol, jak moc si dovolí nechat se ovlivnit skupinovou energií.
5. Do jaké míry je schopen přenést Reiki – živou cestu do svého praktického života v průběhu školy.
6. Do jaké míry je schopen se Mistrovi odevzdat a přijmout formu.

Takže první rozlišení mistrovského stavu je podle toho, do jaké míry se mistrovský stav energie v té či oné osobě s mistrovským zasvěcením zhmotnil.

Jangový Mistr, Jinový Mistr

Jangový Mistr je člověk, který zrovna absolvoval a teď se objevuje základní otázka, co si s tím vším má dále počít. Mnozí se pokoušejí něco začít, ale všechny začátky jsou těžké. Tím něco nového začít, může být cokoliv. Řekl bych, že začínat v oblasti přírodní léčby, je v dnešní době těžké. Také málokdo má schopnosti vést druhé lidi.
Je potřeba si rozmyslet, jestli se člověk bude soustředit na jednotlivce nebo jestli má sílu pracovat s kolektivem. Pracovat s jednotlivcem znamená plné intimní otevření a pracovat s kolektivem znamená extrémní energetické nasazení. Pokud někdo chce zkušenosti s Reiki-živou cestou použít jako další nositel, Mistr-učitel, tak ho Existence bude od první chvíle zkoušet, bude muset uplatnit konkrétní dovednosti s oborem nesouvisející.
Aby se Reiki-živou cestou mohl profesionálně zabývat, existují dvouleté individuální mistrovské kurzy.
Jinovým Mistrem se člověk stane po velkém kontaktu s praxí. Mnoho lidských osudů, které ho potkají, mnoho seminářů, ve kterých zasvěcuje nebo ve kterých je lektorem, ho formují.
Jeho původní pocit, co znamená být Mistrem, se neustále mění, někdy dokonce vážně pochybuje, že něco takového existuje. Ale to, že ho praxe donutí improvizovat, že mu nestačí opakovat nějaké předchozí úkony, to ho neustále přivádí ke středu vlastní bytosti. A vzniká pocit vnitřní jistoty, kterou nachází, navzdory různým okolnostem, v sobě.
Je to cítění sebe sama, je to pevnost v esenci a v hlubinném obsahu a uvolněnost ve formě. Je to vědomí si své cesty, která je součástí cesty Reiki.
Když to shrneme, tak Jinovým Mistrem se člověk stane po delší praxi, tím, že v sobě ucítí novou trvalou sílu.

Chrám versus společnost

Osobně nevěřím na mistrovství schované a utajované v chrámu.
Bez toho, aby dotyčný vyšel ze své „oázy“ a zprostředkoval tento chrám společnosti, se nemůže naplnit mistrovství.
Mistrovství se nemůže naplnit, jestliže dotyčný není vystaven praktickým otázkám, pokud není vystaven účinkům hmoty, povinnosti se postarat o sebe či někoho jiného, prostě dostat se do normálních ekonomicko-právních vazeb s ostatními.
Je zcela bez hodnoty deklarované milosrdenství či lidskost, nebo jsou bez hodnoty všechny apely na lásku, pokud hlasatel zůstává jenom u slov a neudělá konkrétní a vědomý lidský čin, který se v ony hodnoty promění.

Lásku má málokdy ten, kdo o ní jen mluví.
Láska má málokdy hodnotu, když je jen líbivá.
Láska má málokdy smysl, pokud je jen o slovech a ne o lidských činech.